V bývalých sovětských státech se usadilo velké množství Rusů a důvodů pro to je hned několik. Do zemí jako je Arménie nebo Gruzie totiž Rusové nepotřebují cestovní víza, svým mateřským jazykem se zde pohodlně domluví a nepanují zároveň žádné větší překážky, které by omezovaly převod ruských úspor do tamějších bank. Informovala o tom agentura Bloomberg.
„Rusové se kvůli geopolitické nestabilitě dlouhodobě stěhují do těchto zemí a drží své peníze v místních měnách. Tím tlačí kurz vzhůru,“ uvedla pro Bloomberg Natalia Milčaková ze společnosti Freedom Holding.
Podle internetového průzkumu mezi migranty, který uskutečnila výzkumná společnost Ponars Eurasia, zamířila v jarní první vlně do Gruzie, malé bývalé sovětské republiky na jižní hranici Ruska, téměř čtvrtina (23,4 procenta) všech tehdejších ruských exulantů. Nejvíce jich ale uprchlo do Turecka, a to 24,9 procenta. Do Arménie jich zamířilo 15,1 procenta, 19 procent pak do dalších zemí, jejichž názvy nebyly uvedeny.
Měnové zisky vybraných zemí na Východě tak překonávají ruský rubl, který už není volně obchodovatelnou měnou. Arménský dram letos vůči dolaru stoupl o asi 21 procent, gruzínské lari o 16 procent a tádžické somoni o 10 procent.
Data ukazují, že kvůli válce se na území Gruzie z Ruska přesunulo pětinásobně víc peněz než je obvyklé. Podle údajů Gruzínské národní banky jde asi o 1,75 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 42 miliard korun. Do Arménie pak přiteklo zhruba čtyřnásobně více peněž než je standardní a šlo o 2,8 miliard dolarů. V říjnu byly tyto transfery dokonce největší za posledních osmnáct let.
HDP citelně roste
Zvyšuje se však i hospodářská výkonnost. Mezinárodní měnový fond nedávno upravil svou prognózu ekonomického růstu Gruzie pro tento rok a nově kvůli prudkému nárůstu imigrace a přílivu finančních prostředků počítá s desetiprocentním hospodářským růstem. Arménie pak podle tamější centrální banky letos vykáže růst hrubého domácího produktu o 13 procent.
Ještě před pár měsíci se ale zdálo, že ruští sousedé vlivem sankcí budou hospodářsky trpět. Ve skutečnosti ale obrovský příliv kapitálu zvýšil jejich devizové rezervy a zlepšil bilanci běžného účtu. Arménie rostla ve druhém a třetím čtvrtletí zatím dvouciferným tempem a gruzínská ekonomika zaznamenala od června do září téměř desetiprocentní růst.
Překvapení ekonomové
Ekonomický dopad ale odborníky překvapil. „Zaznamenali jsme dvouciferný růst, což nikdo nečekal,“ řekl na konci listopadu americké televizi CNBC vedoucí oddělení hospodářské a sociální politiky v gruzínském Institutu pro rozvoj svobody informací (IDFI) Michail Kukava.
Je však nutné zmínit, že značná část tohoto růstu přichází poté, co byla ekonomika zdecimována v době pandemie nemoci covid-19. Podle Kukavy ale výsledek také svědčí o ekonomické aktivitě nově příchozích. A i když se příliv desítek tisíc lidí může zdát minimální, a to i pro zemi jako Gruzie, která má 3,7 milionu obyvatel, je potřeba zdůraznit i to, že počet příchozích z Ruska do Gruzie je proti loňsku více než desetinásobný.
V příštím roce ale gruzínská vláda i centrální banka očekávají zpomalení ekonomického růstu. Podle MMF ekonomika vykáže růst zhruba o pět procent. „To naznačuje, že gruzínská vláda nepředpokládá, že by zůstali,“ řekl Kukava o příchozích z Ruska.
I data z nedalekého Kazachstánu už ukazují, že Rusové se z okolních států pomalu stahují. Po vyhlášení částečné mobilizace v Rusku do Kazachstánu přijelo více než 400 000 Rusů, listopadová data ale ukázala, že něco přes 320 000 jich ale tuto středoasijskou republiku už zase opustilo.
Podle údajů Kazašské národní banky letos v říjnu z Ruska do Kazachstánu pomocí bankovních převodů „přiteklo“ 5,6 miliard rublů (2,16 miliardy korun), což je třináctkrát více než loni v říjnu. V září, kdy ruský prezident Vladimir Putin částečnou mobilizaci vyhlásil, se objem převodů meziročně zvýšil o 19 procent.
