Evropské státy momentálně bojují se silnou energetickou krizí. Cena plynu či elektřiny roste podobně jako během sedmdesátých let minulého století, kdy svět bojoval s negativními důsledky ropných šoků. I proto přicházejí evropské země čím dál častěji s nákladnými opatřeními, jež mají důsledky této krize zmírnit. Ukazuje se však, že konkrétní kroky se ve státech Evropské unie značně odlišují.
Ale na nynější situaci doplácejí i evropské domácnosti a firmy, kterým se značně navyšují rozpočtové náklady. Finanční injekce, daňové úlevy nebo cenové stropy jsou tak nejčastější opatření, jimiž chtějí evropské země řešit důsledky současné energetické krize pro firmy a domácnosti. Situace je však v jednotlivých evropských státech různá a značně odlišná je i míra státní pomoci.
Nejnovější analýza společnosti VaasaEET ukazuje, že nejdražší elektrická energie je v rámci Evropy momentálně ve Vídni. Cena včetně distribuce a daní se tam blíží 50 eurocentům za kilowatthodinu a meziročně si tak obyvatelé této metropole připlatí asi o 122 procent víc. Vídeň však ani zdaleka není sama. Podobně je to třeba i v případě Kodaně nebo Říma.
V současnosti, kdy země EU zastropovávají ceny energií, a to několikanásobně pod sazbami v České republice, musíme jít stejnou cestou.
Karel Havlíčekbývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
