Snížení cen jízdenek, daňová úleva 300 eur pro každého či snížení DPH u zemního plynu. To je jen část pomoci, které přichystala pro své občany německá vláda. A není sama.
Polsko například snížilo sazbu DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent a domácnostem, které k vytápění používají uhlí, vyplatí jednorázový příspěvek tří tisíc zlotých (asi 15 440 korun).
Inflace v eurozóně pokořila další rekord. V červenci dosáhla 8,9 procenta |
Odborníci varují, že plošná opatření, jako je snížení daní na plyn v Německu či dotace na vytápění v Polsku, která neberou ohledy na to, jaké má domácnost příjmy, podpoří poptávku a růst cen, informuje agentura Bloomberg.
„Tohle je jako hasit oheň benzínem,“ uvádí Joanna Mackowiak-Pandera, prezidentka polského think-thanku Forum Energii. „Ještě jsme nedosáhli dna krize,“ doplnila.
Kvůli cenám energií probíhají jednání mezi ministry průmyslu a obchodu, kteří jsou za energetiku odpovědní. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela řekl, že by kvůli vývoji cen elektřiny podpořil celoevropské zastropování cen elektřiny.
Potřeba další pomoci
Agentura Bloomberg upozorňuje, že není jisté, kdy se ceny energií zastaví a je možné, že bude v jednotlivých evropských státech potřeba další pomoc. To může kromě jiného vyvinout tlak na daňové poplatníky.
Podle studie britského think-thanku The Institute for Government by jen ve Velké Británii pokrytí dodatečných nákladů za energie do roku 2023 stálo tamní vládu asi 110 miliard liber.
Univerzální ekonomická poučka zní jasně: rozdáváním peněz – navíc na dluh – se inflace neutlumí, uvedla například nedávno v pořadu Rozstřel ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
„Vláda musí pomáhat těm domácnostem, které jsou ohrožené chudobou. Nemá celou ekonomiku zasypávat penězi, ale přijít s cílenou pomocí,“ zmínila Horská.
Podobně hovoří i bývalý evropský úředník Peter Vis. „Nárůst cen energií způsobí skutečnou bolest a vlády jsou stále daleko od adekvátní reakce,“ zmínil Vis. Jak sám uvádí, prioritou by měla být úsporná opatření.
Úsporná opatření se nelíbí všem
Ve Španělsku již začala úsporná opatření platit, mezi nimi povinnost ztlumit klimatizaci na 27 stupňů nebo více ve společných prostorech barů, restaurací, obchodů nebo na nádražích a letištích.
Jak však upozorňuje francouzský server Le Temps, španělské vládní nařízení neobsahuje žádné sankce za porušování. Aby se tak mohlo stát, je nutné, aby vládní opatření potvrdil parlament.
Opatření se však nelíbí všem, mezi nejhlasitější kritiky nucených úspor patří město Madrid. Vedení metropole chce podat žalobu k ústavnímu soudu, protože deset bodů nařízení považuje za neústavní.
Limit pro klimatizace se vyplatil. Španělsko hlásí nižší spotřebu energií |
Jiní evropští lídři prozatím apelují hlavně na solidaritu či dobrovolné aktivity. Například francouzská vláda chce letošní zimu a možný nedostatek energií přečkat díky důrazu na střídmost všech Francouzů, nařízení na omezení spotřeby pro firmy i státní správu ale nevylučuje. Například už teď zakázala obchodům s klimatizací, aby nechávaly otevřené vstupní dveře.
Vládní cíl je snížit do dvou let spotřebu energií o deset procent. Teprve pokud by nefungovalo dobrovolné omezování odběru, přijde na řadu snížení dodávek nebo úplná odstávka, píše Le Monde.
Francouzská strategie bude záviset na délce zimy, objemu dodaného plynu z Norska i úspěšnosti francouzské elektrárenské společnosti EDF při otevírání dříve uzavřených jaderných elektráren, dodává Le Monde.
Marketingový tým Agnès Pannierové-Runacherové zvažuje, že by ministryně pro přechod na ekologické zdroje energie měla pravidelná televizní vystoupení o úsporných opatřeních, stejně jako ministr zdravotnictví za pandemie covidu-19.
| Přidělené finance (miliard eur) | |
|---|---|
| Řecko | 6,8 |
| Litva | 2,0 |
| Itálie | 49,5 |
| Česká republika | 5,9 |
| Španělsko | 27,3 |
| Rakousko | 9,1 |
| Francie | 44,7 |
| Německo | 60,2 |
| Rumunsko | 3,8 |
| Velká Británie | 44,3 |
| Malta | 0,2 |
| Lotyšsko | 0,5 |
| Polsko | 7,6 |
| Bulharsko | 0,8 |
| Lucembursko | 0,8 |
| Chorvatsko | 0,6 |
| Slovensko | 1,0 |
| Belgie | 4,1 |
| Estonsko | 0,2 |
| Nizozemsko | 6,2 |
| Kypr | 0,1 |
| Slovinsko | 0,3 |
| Finsko | 1,2 |
| Švédsko | 1,9 |
| Irsko | 1,0 |
| Dánsko | 0,5 |
| Zdroj: Bruegel, Bloomberg |
