Ultraliberální ekonom Milei se úřadu ujal 10. prosince a během tří týdnů oznámil stovky opatření měnících zákony v ekonomické či sociální oblasti. Ty jsou součástí jeho „šokové terapie“, s níž chce dostat argentinskou ekonomiku z hluboké krize, snížit inflaci a velký rozpočtový deficit. Reformy ale dopadnou negativně na miliony Argentinců, z nichž se značná část zapojila do středeční stávky.
„Nevznikají žádná pracovní místa, teď se tu široce rozmáhá bída a lidské zoufalství, neexistují žádná opatření, jak zmírnit škody, které páchají,“ řekl rozhlasové stanici Radio Con Vos na adresu prezidenta a jeho spolupracovníků člen odborového svazu a opoziční poslanec Hugo Yasky.
Argentinská inflace přesáhla dvě stě procent, ceny rostou přímo před očima |
Stávka začala v 16:00 SEČ a má trvat 12 hodin. Omezila veřejnou dopravu, provoz nemocnic či veřejných služeb. Argentinské aerolinky kvůli ní zrušily stovky letů. Podle médií je stávka prvním velkým testem pro pevnost prezidentovy snahy prosadit stovky opatření.
Prezident zmírnil návrh reforem
Milei už byl v minulých dnech při shánění potřebné poslanecké podpory nucen vypustit ze svého návrhu označovaného jako zákon ómnibus asi 140 článků, nadále v něm ale zůstává na 520 opatření, jimiž se mění či ruší legislativa v různých odvětvích.
Někteří Argentinci mají obavy, že Milei novým megazákonem získá široké pravomoce a bude moci obcházet parlament při změně zákonů. Jedním z jím navrhovaných opatření je totiž vyhlášení „veřejné nouze“ v ekonomické či sociální oblasti. Původně to mělo být do 31. prosince 2025 s možností prodloužení o dva roky, tedy de facto do konce Mileiova mandátu. Revidovaná verze ale navrhuje období „veřejné nouze“ do konce letošního prosince s možností prodloužení o rok.
Léčba ekonomiky šokem. Argentina prudce devalvovala měnu a škrtla subvence |
Dalším ústupkem vlády ve snaze prosadit zákon ómnibus je vyjmutí ropné společnosti YPF, v níž má většinu stát, ze seznamu firem, které budou moci být privatizovány. Podle průzkumu veřejného mínění z první poloviny ledna, o němž v pondělí informoval argentinský ekonomický deník El Cronista, asi 41 procent Argentinců s tímto megazákonem nesouhlasí a asi 38 procent ho podporuje. Asi 60 procent Argentinců se domnívá, že prezident by měl reformy konzultovat s parlamentem.
Milei v prosinci podepsal také takzvaný dekret nutnosti a naléhavosti (DNU), který mění či ruší na tři stovky zákonů a na nějž byla k soudům podána desítka stížností. Nejméně dvěma z nich už soud vyhověl zatím předběžným opatřením, jímž platnost části tohoto dekretu pozastavil. Začátkem ledna takto vyhověl stížnosti největšího místního odborového svazu CGT, který dekret považuje za neústavní; soudce pozastavil opatření týkající se reformy pracovního trhu. Tento týden v pondělí vyhověla v téže věci soudkyně stížnosti Bankovní asociace (AB).
