Alergici mají velký problém s výběrem potravin. I když přesně vědí, která složka potravy jim vadí, mohou ji snadno v dlouhém výčtu přehlédnout. V restauracích se o alergenech v jídle dosud nic nedozvěděli.
Alergickou reakci mohou teoreticky vyvolat všechny potraviny, Evropská unie se však shodla na 14 hlavních alergenech, které podléhají povinnému značení (viz box vpravo). Jsou mezi nimi všechny druhy oříšků, sója, celer, hořčice, rybí maso, ale i vejce nebo mléko či oxid siřičitý, který se používá ke konzervaci vína.
Předpisy nediktují výrobcům, jakým způsobem mají zvýraznění provést, podstatné je, že alergenní složky musí být jasně odlišeny od ostatních, aby každému, kdo vezme výrobek do ruky, bylo na první pohled jasné, že některý z alergenů obsahuje. Může se to provést například tučným písmem, kontrastním pozadím či podtržením.
Upozornění na alergenní látky musí být i na malých obalech, jejichž největší plocha nepřesahuje 10 cm² a kde se nemusí uvádět celý seznam složek.
Změny jídelníčků
Podstatná změna čeká na alergiky v restauracích a kavárnách. Povinnost uvádět alergeny se totiž netýká jen výrobců potravin, ale i všech článků veřejného stravování, tedy restaurací, jídelen, pekáren, cukráren, kaváren, ale i nemocnic, škol nebo sociálních ústavů.
SERIÁL: Nové značení potravin |
Podle návrhu vyhlášky o způsobu označování potravin, která ještě čeká na schválení, by výskyt alergenních složek mohl být označen slovy: „Pokrmy obsahují alergeny. Informaci o výskytu konkrétních alergenů v pokrmu žádejte u obsluhy.“ Protože je jasné, že číšníci nemohou takové množství informací nosit v hlavě, budou alergeny nejspíš uvedeny přímo v jídelním lístku. Není ale možné, aby restauratér uvedl někde na tabuli celý seznam 14 alergenů, aby splnil svou povinnost. Údaje musí odpovídat realitě, znamená to, že kuchař musí případné kontrole doložit, z jakých surovin jídla uvařil.
Co naopak na obalech být nesmí
Na obalech potravin se často objevují věty jako „Může obsahovat stopy arašídů“, i když arašídy ve složení nejsou. Taková informace má spotřebitele upozornit na to, že ve stejném podniku nebo na stejné lince jsou zpracovávány i jiné suroviny, které se mohou náhodně dostat i tam, kam nepatří. Ani tato informace však nesmí být zavádějící – v pekárně, kde zpracovávají ze seznamu alergenů pouze mouku, vejce a oříšky, nelze na etiketě chleba uvést, že může obsahovat stopy celeru nebo ryb.
Na obalech by se naopak neměly objevit slogany jako „Bez alergenů. Vhodné pro alergiky. Nepůsobí alergie.“ Fakt, že existuje v současné době uzavřený seznam alergenů, neznamená, že jednotlivci nemohou mít alergii na některou jinou složku.
Nová pravidla pro označování potravin nedodržují všude:
Text vznikl v odborné spolupráci s Potravinářskou komorou ČR.
