Všechna naše jídla obsahují všech 14 alergenů. Tak by se dal přeložit vzkaz zákazníkům, kterým se provozovatelé restaurací občas snaží obejít nařízení o povinnosti vyjmenovávat alergeny přímo na jídelních lístcích. Podle hygieniků, kteří mají na starosti dohlížení na dodržování evropské směrnice, není ovšem tento přístup správný.
Při svých kontrolách v kraji se s ním ale zatím nesetkali. „Obecně se dá říct, že lidé jsou o alergenech na jídelních lístcích restaurací informováni dobře,“ konstatovala Valéria Hovorková, vedoucí oddělení hygieny výživy Krajské hygienické stanice Karlovarského kraje. Do konce února uskutečnili hygienici v celém regionu 120 kontrol. Kvůli alergenům ale zatím žádnou pokutu neudělili.
Směrnice hovoří jasně. Na viditelném místě v restauraci musí být vyvěšený seznam alergenů. U každého jídla by pak měla být čísla těch, které obsahuje. Možností je také poznámka, že informace o alergenech na požádání podá obsluha.
To, že se na některých vývěskách objeví text „A 1 až 14“, hygienici jako dostatečné upozornění neberou. Samozřejmostí jsou výjimky. Když se jídlo jmenuje krevetový koktejl, je informace o alergenu uvedena už v názvu. Kreveta je totiž korýš a ti jsou na evropském seznamu.
„Občas jsme se setkali i s opomenutími ohledně nápojů. I u nich musejí být uvedené alergeny,“ konstatovala Hovorková.
Takováto opomenutí však podle jejích zkušeností provozovatelé restauračních zařízení ve velice krátké době napravují. „Na počátku ledna jsme se asi v šesti případech setkali s tím, že v restauracích chyběly alergeny úplně. Byli to zahraniční restauratéři,“ dodala Valéria Hovorková.
Restauratéři museli měnit jídelní lístky
Směrnice Evropské unie platí od 13. prosince loňského roku. Restauratéři se museli přizpůsobit, i když to pro ně mnohdy znamenalo poměrně vysoké investice.
„Pro nás to například znamenalo upravit veškeré jídelní lístky,“ konstatovala Kateřina Řežábková, provozovatelka karlovarské restaurace Panoptikum. V každém meníčku je totiž vyobrazený seznam alergenů, u každého jídla pak stojí malé číslíčko označující konkrétní alergen.
V japonské restauraci Sakura sice nemají u každého jídla číslo, ale obsluha ochotně hosty informuje o tom, co které jídlo obsahuje. Tedy také systém, který hygienici uznávají.
V jiném podniku v krajském městě ovšem šli metodou 1 až 14. Tedy tou, kterou hygienici považují za nedostatečnou. „Chodí sem hlavně mladí lidé a ty alergeny až tak nezajímají,“ argumentoval jeden ze zaměstnanců podniku.
I když podobná argumentace u kontrolorů neprojde, na nezájmu veřejnosti o směrnici se shodnou pracovníci snad všech restaurací. „Ještě se nestalo, že by po nás chtěl někdo informace o tom, co které jídlo obsahuje,“ potvrdila servírka Andrea Fialová.
Lidé totiž podle jejích zkušeností sami vědí, na co jsou alergičtí. A tomu také podřizují svou objednávku. „Paní například chtěla smažené žampiony, ale je alergická na lepek. A tak jsme jí je neudělali v trojobalu, ale přírodní. A seznam k tomu vůbec nepotřebovala,“ doplnila.
Na restauratéry ovšem číhá jiné nebezpečí. Existují totiž strávníci, kteří jsou alergičtí na jiné věci než na ty uvedené mezi čtrnácti „evropskými“ alergeny. I s tím už se Andrea Fialová setkala. „Ale i v tomto případě platilo, že host o své alergii na petrželovou nať samozřejmě dobře věděl. Vybrané jídlo jsme proto přizpůsobili jeho požadavkům,“ dodala servírka.
