Osm procent nakažených zaměstnanců si od svých zaměstnavatelů a nadřízených vyslechlo, ať hygieně nehlásí kontakty. Šest procent nemocných pracovníků sice může zůstat doma, ale nadřízený jim radí nechodit se testovat na covid-19. Stejný podíl lidí musí do práce, ačkoli by po kontaktu s nakaženým měli být doma v karanténě. Podle 29 procent respondentů průzkumu se ve společných prostorách jejich zaměstnání nenosí respirátory ani roušky.
Testování ve firmách |
„Výsledky nejsou nijak tragické. Pětina lidí pracuje v prostředí, kde se to porušuje, ale zhruba dvojnásobek lidí pracuje v prostředí, kde se zaměstnavatelé snaží chovat zodpovědně,“ komentuje dílčí výsledek průzkumu jeho spoluautor a sociolog Daniel Prokop.
„Čtyřicet procent lidí uvádí, že jejich zaměstnavatel nedělá ani jednu z negativních věcí a navíc dělá jednu pozitivní, takže buď testuje nebo pracovníky vybavuje respirátory a podobně. Překvapilo mě, že část lidí uvedlo, že jim zaměstnavatel proplácí vyšší nemocenskou než 60 procent,“ říká Prokop s tím, že i když je firem, které nařízení porušují, minorita, na vývoj pandemie vliv mít mohou.
Pokud má zaměstnanec pozitivní test, tak se šance, že jde do práce, takřka eliminuje.
Daniel Prokopspoluautor výzkumu Život během pandemie
Bez testu ale s příznaky chodí do práce většina
Sociolog zároveň upozorňuje na negativní a pozitivní postupy samotných zaměstnanců. Z dat vyplývá, že více než polovina zaměstnanců chodí do práce i ve chvíli, kdy má klasické příznaky nákazy koronavirem, tedy například zvýšenou teplotu nebo ztrátu čichu.
Porušuje vaše firma nařízení vlády? Najděte si nového zaměstnavatele na portálu jobDNES.cz. |
Lidí, kteří sice nějaké příznaky mají, ale zvýšená teplota se u nich neprojeví, je na pracovištích dokonce osmdesát procent. Takovým případům nejlépe zabrání situace, kdy zaměstnanci vyjde pozitivní test. V tu chvíli klesá docházka do práce téměř na nulu, uvádí průzkum.
Masivní testování startuje. Podniky ho vesměs chtějí, ale bojí se odmítačů |
„Pokud má zaměstnanec pozitivní test, tak se šance, že jde do práce, takřka eliminuje,“ komentuje sociolog. „Ukazuje se, že testování má pozitivní vliv a zároveň, že je hrozně nevyužité.“ Podle Prokopa by se mělo testování zpřístupnit třeba tím, že by PCR testy byly minimálně jednou za čtrnáct dní zdarma.
Průzkum ukázal i na odlišnosti co se týče segmentu, v němž daná firma působí. Například 23 procent respondentů z řad zaměstnanců státní správy uvádí, že jim nadřízení nedovolí práci z domova, ačkoli to podstata jejich povolání umožňuje. V sektoru průmyslu a zemědělství zas osmnáct procent dotazovaných uvádí, že se jejich zaměstnavatel aktivně staví proti testování a trasování, tedy vyzývá k zamlčování kontaktů, netestování se a podobně.
Mezi pozitivní aspekty patří fakt, že podle pětiny zaměstnanců jejich zaměstnavatel testoval pracovníky již před tím, než to bylo povinné. Podle dvou třetin dotazovaných zas firmy vybavily pracovní prostředí hygienickými prostředky například dezinfekcí a respirátory.
Výzkumný projekt Život během pandemie probíhá dlouhodobě od března minulého roku. Každé dva až tři týdny oslovuje 3 100 respondentů a zjišťuje, jak se zhoršuje nebo zlepšuje ekonomický stav domácností, jak se mění práce a pracovní příležitosti dotazovaných, zdali mají Češi a Česky důvěru v očkování a podobně. Minulý týden se výzkumníci poprvé ptali i na postoje veřejnosti a firem k opatřením proti šíření koronaviru.
