Nilmore vyvinula oblečení z kukuřičného materiálu cPLA, z něhož se v současné době vyrábějí třeba příbory nebo potravinové sáčky. Na konci března firma figurovala mezi finalisty soutěže Creative Business Cup, kde se každoročně vybírají nejkreativnější startupy. Největší milník, tedy uvedení vlastní kolekce na trh, má Nilmore teprve před sebou.
Nejdřív jsme chtěli dělat jen naši značku, potom nám ale začali psát designéři a malé firmy, jestli by náš materiál byl k dispozici i pro jejich kolekce.
Mikuláš Hurtazakladatel značky Nilmore
Co vás vedlo k podnikání?
Už od útlého mládí jsem rád spojoval studium s praxí. Když mi bylo jednadvacet, dostal jsem se na pozici výrobního ředitele v lakovně letadel. Vedení lidí a organizování výrobních oddělení mě zkrátka bavilo. Ale uvědomil jsem si, že v práci strávíme třetinu života a že bych ji chtěl prožít co nejvíc naplněně.
Baví mě pomáhat svému okolí, takže jsem chvíli zvažoval, že bych šel pracovat do nějaké neziskové organizace. Pak jsem si ale uvědomil, že jako jednotlivec v neziskové organizaci je můj pozitivní vliv celkem omezený. Proto jsem se rozhodl založit vlastní firmu.
Pomáhat se dá různě. Proč jste si vybral zrovna působení v oděvním byznysu?
Oděvní průmysl je dnes jedním z nejvíce planetu zatěžujících odvětví. Když tam existuje tolik problémů, je tam zároveň potenciál najít spoustu řešení, říkal jsem si. V roce 2018 jsem založil značku Nilmore. Potom jsme dali do kupy tým, experty z univerzit a další partnery. Dnes přinášíme na trh plně cirkulární oblečení, které má potenciál změnit dopady oděvního průmyslu na životní prostředí.
Od roku 2018 jste vyvíjeli danou cPLA textilii, budovali jste dodavatelský řetězec a navazovali partnerství. Kde jste na to získali finance?
Část jsem hradil ze soukromých zdrojů, které jsem měl našetřené ze své předchozí kariéry. Výzkum a vývoj ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně (VUT) jsme financovali z grantu ve výši 200 tisíc korun. Navíc jsme získali služby v hodnotě 75 tisíc eur díky rámcové smlouvě s agenturou CzechInvest. Momentálně do naší firmy vstupuje investor a nedávno jsme debutovali na B2B trhu, takže začínáme generovat první obraty. Po finanční stránce se nám zkrátka začíná dýchat lépe a lépe.
Z materiálu cPLA vyrábí Nilmore cirkulární textilii. foto: Nilmore
Vyrábíte udržitelný produkt. Jste jako firma udržitelní i z ekonomického hlediska?
Samozřejmě, věci nám musí dávat smysl i ekonomicky. Na oděvním trhu vidíme obrovskou mezeru, co se týče udržitelné módy. Když říkám „udržitelná“, tak myslím měřitelnou udržitelnost, ne nějaký greenwashing, který nyní na trhu frčí. Jakmile si zákazníci začnou uvědomovat, že produkty nejsou tak udržitelné, jak se prezentují, budou hledat výrobky, které ekologický kredit mají vědecky podložený.
Jsme garážová fabrika. Nejradši děláme vše sami, říká podnikatel roku Průša |
Co si mám představit pod pojmem greenwashing?
Jde vlastně o zelený marketing, tedy o propagaci ekologických stránek produktu, aniž by produkt reálně ekologický byl. Tyto postupy mě rozčilovaly a byly jedním z důvodů založení Nilmoru. Kdyby na trhu existovala udržitelná řešení, která já jako zákazník můžu s čistým svědomím koupit, tak bych do oděvního průmyslu možná ani nelezl.
Můžete uvést nějaký konkrétní příklad greenwashingu?
Například recyklovaný polyester. Z krásných bílých PET láhví se dají zase udělat krásné bílé PET láhve, čímž je produkt naprosto cirkulární. Jenže se udělá to, že se z nich vyrobí vlákna pro oděvy. Polyester ve formě vlákna už následně neumíme recyklovat dál a produkt končí buď ve spalovně nebo na skládce.
Další příklad je biobavlna. To je sice skvělá věc, co se týče pěstování, protože se na její produkci používají o něco méně agresivní chemikálie. Nese to prvky udržitelného zemědělství, ale s tím veškerá udržitelnost končí. Obrovskou vodní a uhlíkovou stopu to pořád v sobě má.
Mikuláš Hurta
 |
Tvrdíte, že Nilmore vyrábí první cirkulární textilii na světě. Jak to, že na danou technologii nepřišla žádná velká firma s miliardovým kapitálem, ale podnikatel z Ostravy společně s vědci z VUT?
Nejde o to, že by firmy nechtěly být ekologické. Je to spojené s produkty, které už mají. Nahradit klasický polyester jeho recyklovanou verzí pro ně není vůbec problém. Náklady na změnové řízení v takovém případě nejsou velké. Do vývoje ekologických řešení vrážejí velké peníze, zároveň ale musí myslet na to, že je potřebují dostat do svých velkoobrátkových kolekcí, validace celého produktu jim zabere spoustu času. Kdežto v prostředí naší, tedy daleko menší, firmy se dá inovativní proces zvládnout mnohem rychleji. Nejsme omezeni byrokracií.
V čem spočívá cirkularita vašich výrobků?
De facto jde o systém nekonečné recyklace. Materiál se stále dokola drží v oběhu. Jediný podobný koncept, který již na textilním trhu funguje, je cirkulární nylon od značky Econyl. Nicméně oni se více zaměřují na mimooděvní aplikace, například na koberce. Aby totiž mohl být nylon cirkulární, musí jít o stoprocentní nylon. A když si představíte tričko ze stoprocentního nylonu, je to ale spíš taková pláštěnka. Například při výrobě legín se do toho přidává elastan, který cirkularitu znemožňuje.
Spolupracujete už s nějakými zajetými značkami?
Do B2B segmentu jsme se dostali vlastně úplně náhodou. Nejdřív jsme chtěli dělat jen naši značku, potom nám ale začali psát designéři a malé firmy, jestli by náš materiál byl k dispozici i pro jejich kolekce. To nám otevřelo oči, zjistili jsme, že potenciál na B2B trhu z hlediska pozitivního dopadu je daleko větší než na B2C trhu. Začali jsme systematicky oslovovat další podniky. V současnosti provádíme vzorovou výrobu kolekcí pro tři nadnárodní společnosti a zhruba devatenáct středních a malých firem z Česka a Slovenska.
Máte na ně nějaké nároky?
Vždy s danou značkou uzavíráme obchodní dohodu, v níž se značka zavazuje, že se bude podílet na zpětném odběru produktů. Nejčastěji tak zákazníkovi dávají slevu na další nákup, pokud daný produkt vrátí. Zároveň vždy vyžadujeme, aby se značka stala součástí naší sítě Nilmore Circular Points, tedy aby v jejích pobočkách měli lidé možnost naše produkty vracet.
Když už tedy spolupráce běží, jaké jsou vaše první obraty?
Za ty tři měsíce, kdy vzorujeme pro značky, je to nějakých 150 tisíc korun.
cPLA Takzvaný „circular Poly Lactic Acid“ je cirkulární materiál na bázi kukuřičného škrobu odvozený od materiálu PLA, ze kterého se vyrábí obaly na potraviny nebo třeba plastové lahve. |
Materiál cPLA se vyrábí například z kukuřičného škrobu, což je surovina, která s sebou nese postupy klasického zemědělství. Nevidíte v tom problém?
Do našeho konceptu surovinový zdroj absolutně nevstupuje. Na první vývojové aktivity samozřejmě bylo nezbytné použít PLA ze surovinového zdroje, nicméně náš koncept počítá s výrobou ze stoprocentního recyklátu. Ideálně by to mělo fungovat tak, že vysbíráme pět tun použitého oblečení, pošleme ho na recyklaci, získáme pět tun recyklátu a ten znova zvlákňujeme.
Jak efektivní bude podle vás zpětný sběr?
Asi je utopické myslet si, že to bude 100 procent, ale chceme se dostat k co nejvyšším číslům. Určitě se najde člověk, který tričko hodí do komunálního odpadu. Chceme systém nastavit tak, aby těchto případů bylo co nejméně. A pokud bude třeba doplňovat materiál k našemu recyklátu, tak to zase bude recyklát PLA, nikdy to nebude surovinový zdroj. Cirkularita je podle mého názoru jedinou možnou budoucností oděvního průmyslu.
Kde vidíte Nilmore za rok?
V tomto roce je naším hlavním cílem uvést na trh vlastní kolekci a představit kolekce, které připravujeme pro jiné značky. Dále se chceme zasazovat o osvětovou činnost. Chceme otevírat společenskou diskuzi a mluvit o faktech nikoli o pocitech. Protože se nejde dále tvářit, že biobavlna či recyklovaný polyester mají něco společného s udržitelností. Naší dlouhodobější vizí je přinést nová cirkulární řešení i do jiných materiálů a odvětví.
Můžete být konkrétnější?
V tomto roce jsme například uzavřeli velmi úzkou firemní spolupráci s firmou Frusack, která vyrábí ekologické potravinové sáčky. Ty jsou de facto ze stejného materiálu jako naše oblečení, pouze v trochu jiné formě. Naše produkty jsou vysoce komplementární, takže jejich sáčkům můžeme zajišťovat plnou cirkularitu. Jednou možná dojdeme k fúzi.
