Tahle země není pro starý diesely. Parafrází názvu oskarového filmu lze shrnout vzkaz, který německá vláda vyslala svým i přespolním řidičům skrze ceny dálničních poplatků.
Právě auta se vznětovými motory plnící emisní normu Euro 3 a horší (vesměs vozy staré čtrnáct nebo patnáct let) totiž budou zpravidla platit maximální možné mýto. Vyplývá to z dokumentu německého ministerstva dopravy.
Nejvyšší poplatky přitom činí sto třicet eur (3 510 korun) za roční kupón, padesát eur (1 350 korun) za dvouměsíční vinětu a – to se bude týkat českých řidičů asi nejčastěji – pětadvacet eur (675 korun) za známku na deset dní.
„Směřujeme mýto více na ekologická kritéria a chceme ulevit ekologickým vozům třídy Euro 6,“ zdůvodnil systém německý ministr dopravy Alexander Dobrindt. Německo, které světu dalo jak samotný vynález vznětového motoru, tak i podvodníky z Volkswagenu a aféru dieselgate, už delší dobu na základě podobných kritérií omezuje vjezd do center některých měst pomocí „emisních plaket“ (z poslední plánované nejtvrdší úpravy však prozatím ustoupilo).
Brzy se má tedy přidat i mýto pro osobní auta. Pětadvacet eur za projetí Německem nebo třeba jen služební cestu či výlet na nákup tak bude muset zaplatit třeba řidič patnáct let staré dieselové Octavie, stejně tak jako v podstatě jakéhokoli jiného takto starého naftového auta v čele s populárními kombíky. Vzhledem k tomu, že průměrné stáří osobního auta je v Česku podle statistik SDA 14,5 roku, bude to častá situace.
Ani pro zbrusu novou dieselovou Octavii nejsou tabulky nijak zvlášť příznivé. Má-li objem motoru 1,6 litru, bude desetidenní známka stát čtrnáct eur. Na druhou stranu, nová Fabia s litrovým benzinovým motorem (nebo jakékoli podobné auto) bude mít výlet do Německa skoro zdarma. Desetidenní známka jejího řidiče vyjde na dvě a půl eura, v přepočtu 68 korun.
U patnáct let staré Fabie už to tak jednoduše říci nelze. Takto stará benzinová auta lze totiž obecně najít jak s motory v normě Euro 4, tak i starší (a pro poplatky výrazně dražší) Euro 3. Fabia se srovnatelným výkonem (tedy v tehdejší motorizaci 1,2 litru) tak zaplatí za desetidenní známku buď čtyři nebo čtrnáct eur. Vyšší částku bude platit i řidič většiny Felicií.
Záleží na objemu, emisích i palivu
Cena roční známkyMajitel auta má platit předem určenou částku za každých započatých 100 cm3 objemu motoru. Zaokrouhluje se nahoru - takže třeba za objem 1432 cm3 se počítá jako 15. Částka se odvozuje od emisní třídy a paliva. Euro 1 ,2 a 3 - benzin 6,5 eura - diesel 9,5 eura Euro 4 a 5 - benzin 2 eura - diesel 5 eur Euro 6 - benzin 1,80 eura - diesel 4,8 eura Maximální cena pro roční známku je 130 eur za rok Zdroj: Spolkové ministerstvo pro dopravu a digitální infrastrukturu |
Dálniční poplatky schválila minulý týden německá vláda a čeká se, že projdou i v parlamentu. Platit by se mělo začít od roku 2018 nebo 2019. Výše se bude pro konkrétní auto vypočítávat z poměrně složitého vzorce. Platí se různé částky za každých sto započatých centimetrů krychlových objemu motoru.
Objem se takto násobí různými sazbami pro naftové a benzinové motory a zároveň pro skupiny vytvořené dle emisí.
Ta nejpříznivější zahrnuje motory v normě Euro 6, tedy vozy prodávané v posledních dvou letech. Do prostřední patří normy Euro 5 a Euro 4, tedy zpravidla auta stará dva roky až čtrnáct let. A konečně, nejdražší skupina motorů s normou Euro 3, 2 a 1 s přibližně patnáctiletými a staršími vozy.
Rozdíly jsou značné. Zatímco sto kubických centimetrů nového benzinového motoru je pro výpočet roční známky zpoplatněno 1,8 eura, u starého naftového naskakuje suma po 9,5 eurech. Stropu ve výši 130 eur za rok tak dosáhne jakýkoli nafťák o objemu alespoň 1,4 litru. Tedy v praxi v podstatě všechny.
Z ceny ročního kuponu se potom odvozuje šest kategorií pro dvouměsíční a desetidenní známky.
Za správné údaje o autu bude ručit řidič
Na sklo si žádnou německou známku lepit nebudete. Půjde o elektronické, nikoli fyzické nalepovací známky. Zaplatit je bude možné přes internet, pomocí mobilní aplikace nebo na prodejních místech. Řidič bude přitom sám zodpovědný za uvedení technických dat vozu, od kterých se cena známky odvíjí. Pokud je nezná nebo je neuvede záměrně, naúčtuje mu systém nejvyšší možnou cenu 130 euro.
Měsíční a 10denní známkyCena známek s kratší platností se odvozuje od té, kterou by daný vůz platil za celý rok. A to v následujících šesti skupinách: Celoroční 0 až 20 eur - 10denní 2,5 eura - 2měsíční 7 eur Celoroční 20 až 40 eur - 10denní 4 eura - 2měsíční 11 eur Celoroční 40 až 70 eur - 10denní 8 eur - 2měsíční 18 eur Celoroční 70 až 100 eur - 10denní 14 eur - 2měsíční 30 eur Celoroční 100 až 130 eur - 10denní 20 eur - 2měsíční 40 eur Celoroční 130 eur - 10denní 25 eur - 2měsíční 50 eur Zdroj: Spolkové ministerstvo pro dopravu a digitální infrastrukturu |
Po zadání poznávací značky auta se vůz automaticky zaregistruje do systému. Ten bude zaplacení mýta kontrolovat prostřednictvím automatických snímačů, které mohou být přenosné, pevně umístěné podél dálnic nebo upevněné na kontrolních autech. Platba a kontrola tedy bude fungovat podobně jako nyní na Slovensku či v Maďarsku. Nebo s jakými se do budoucna počítá i v Česku (psali jsme zde).
Úplně zadarmo mají po německých dálnicích nadále jezdit motorky, elektromobily nebo auta na vodík či CNG a LPG. Zdarma by měli v autech se spalovacími motory po dálnicích jezdit i vozíčkáři. Jiným způsobem (podle hmotnosti) budou zpoplatněny karavany. I pro ně však platí stejný strop jako pro osobáky.
Kvůli proměnlivosti výpočtu je těžké určit, jak drahý bude průjezd Německem ve srovnání s jinými státy. Řidiči nových benzinových aut to budou mít levnější než kdekoli jinde. A i desetidenní viněta za čtrnáct eur pro nové diesely či deset let staré benziňáky je stále nižší než týdenní slovinská známka. Tedy poplatek, který z pohledu Čechů cestujících na Jadran zajišťuje pouze průjezd padesáti kilometry dálnice.
Pro řidiče starších dieselů německý úsek cesty na dovolenou na poplatcích může překonat i částky zaplacené francouzským či italským výběrčím mýta (přibližně devět eur za sto kilometrů dálnice).
Sousedé plánují žalobu. Přidat se může i Česko
Dle zástupců českého Ústředního Automotoklubu (ÚAMK) se tak může v německo-českém pohraničí opakovat návyk Čechů z výše zmíněného Slovinska. Tedy vyhýbat se na kratších cestách dálnicím. “To ale bude vést k zatížení a opotřebení silnic nižších tříd,” myslí si mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka.
Jakou splňuje moje auto emisní normuAby náhodou nebyl celý výpočet příliš jednoduchý, naráží někteří řidiči na další problém. Nevědí, jaké jejich auto splňuje normu (Euro 1 až 6). Neuvádí to totiž ani velký technický průkaz jejich vozu. Vzhledem k tomu, že se podle těchto norem určují poplatky při přepisech starších aut, nebo že dost možná už za necelý rok budou určující pro jízdu po německé dálnici, je to celkem problém. Každý vůz by ale v technickém průkazu měl mít napsánu směrnici, kterou splňuje. Například EHS/ES 1999/102A. Ani její příslušnost k určité normě ale není jednoduché u oficiálního a aktuálního zdroje ověřit. Pro orientaci může sloužit následující tabulka, kterou používá MýtoCZ:  Emisní třídy |
Zákon se však ještě může změnit z jiného důvodu. To kdyby vlády zemí sousedící s Německem úspěšně dotáhly do konce plánovanou žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Iniciátorům protestu v čele s Rakušany se totiž nelíbí, že někteří majitelé německých aut (opět půjde o ty nejekologičtější) by měli de facto dostat zpět dálniční poplatek formou slevy na dani.
Minulou středu se k protestujícím přidal i český premiér Bohuslav Sobotka. „Požádám ministra dopravy Ťoka o vypracování analýzy ke vzniklé situaci. Pokud se potvrdí, že pro Českou republiku vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa,“ řekl premiér (psali jsme zde).
