Bez dotací na pořízení nových vozidel to ale nepůjde. V takovém případě by si dopravce musel ze sítě, která má Česko napojit na mezinárodní linky rychlostní železnice a zkrátit dojezdové časy mezi krajskými městy nanejvýš pod dvě hodiny, vybrat jen ty nejlukrativnější linky.
Nákup rychlovlaků pro pokrytí potřeby pětice vysokorychlostních linek by znamenal investice v řádu mnoha desítek miliard korun. „Bavíme se o cenách v rozmezí 800 milionů až 1,2 miliardy korun podle maximální rychlosti a sedačkové kapacity soupravy. Budeme-li jich potřebovat například padesát, tak jsme na padesáti miliardách korun jen na investicích do kolejových vozidel,“ uvedl náměstek generálního ředitele Českých drah Jiří Ješeta.
Rozhodnutí, kolik vlaků budou ČD pořizovat, jaké jednotky to konkrétně budou, bude muset padnout během několika let. „A to už někdy po roce 2025,“ doplnil náměstek, který má ve státem vlastněném dopravci na starosti problematiku osobní dopravy.
Rychlovlaky jen bez hluku, požadují obce. K trati do Brna mají výhrady |
Zatím dopravce vystačí se soupravami, které už ve flotile má nebo které jsou právě s ohledem na budoucí rychlostní provoz objednané s rychlostí od 200 kilometrů v hodině výš. Do roku 2025 by mělo jít o více než 40 tlakotěsných souprav. (Sedm jednotek Pendolino, sedm Railjetů, deset netrakčních Interjetů, dvojnásobek Comfortjetů a osm až devět desítek elektrických lokomotiv.)
Stejný počet vlaků pak mohou dráhy složit z netlakotěsných vozů homologovaných do rychlosti 200 kilometrů v hodině.
Ještě v rozmezí let 2030 až 2040 se podle Ješety budou na vysokorychlostních tratích střídat tlakotěsná vozidla a ta bez tlakotěsné skříně – ta ale budou z provozu postupně stažena na konvenční tratě.
Jaké rychlovlaky se pro Česko vyplatí?
Parametry budoucích českých rychlovlaků se však zatím příliš nerýsují. České dráhy hovoří o dvě stě metrů dlouhých soupravách s 500 až 600 místy. Požadavky na rychlost a typ napájení pak budou souviset s tím, co se od těchto vlaků bude očekávat.
Ekonomiku provozu nejrychlejších vlaků totiž zásadně komplikuje to, co nyní Správě železnic usnadňuje prosazování rychlotratí u starostů českých měst a obcí. Tedy sliby, že rychlovlaky kromě významných center obslouží i města v okolí. To totiž jejich provoz citelně prodražuje.
Vlaky se napřesrok nezastaví. Správa železnic nakonec sehnala dodavatele elektřiny |
Například u budoucí trasy Ostrava–Brno–Praha–Most bude rychlovlaku při připravovaných parametrech projetí 490 kilometrů trati trvat dvě a tři čtvrtě hodiny. Další dvě hodiny by ale souprava ztratila, pokud by měla po konvenční železnici dojet obsloužit ještě Cheb.
Potřeba vlaků by se tak z původních sedmi souprav zvýšila na jedenáct a náklady na jejich nákup z kalkulovaných 6,3 na deset miliard korun. Obecně totiž platí, že ceny u evropských výrobců se pohybují v rozmezí 1,3 až dva miliony korun na jedno sedadlo.
Cena stoupá každým rokem
Ceny vlaků přitom v poslední době rostou a v blízké budoucnosti tomu nebude jinak. „V posledních třech letech se ceny zvyšovaly desetiprocentním tempem každý rok,“ uvedl ředitel infrastrukturního poradenství České spořitelny Jan Šnajdr.
Němci odsouvají modernizaci železnic. Postihnout to může i Česko |
Už v roce 2017, kdy koncepci výstavby rychlotratí schválil kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), se jen do kolejové části počítalo s investicemi 650 miliard korun a šlo by tak o největší tuzemský infrastrukturní počin.
Podle Českých drah by ale bylo nutné, aby další miliardy stát nainvestoval i do pořízení vozového parku, aby tato poměrně ambiciózní síť železnic nezůstala bez vozidel, která by jejich potenciál dokázala využít.
Bez subvencí na vlaky by totiž ČD pořídily jen omezené množství vozidel a dá se očekávat, že obdobně by se zachovali i ostatní dopravci.
„Obsluhovala by se spojení největších měst a ten nejrychlejší segment rychlovlaků. Tato spojení by si na sebe mohla umět i sama vydělat a ani se neočekává, že by je někdo objednával a bral do závazku veřejné služby,“ uvedl Ješeta.
Paradoxně by přitom rychlovlaky největší rychlost využily na trase Ústí nad Labem – Praha – Brno – Ostrava, která je z většiny připravovaná pro maximální rychlost 320 kilometrů v hodině. Ostatní spojení včetně mezistátních už naráží na plánovanou nižší rychlost a bohatě by pro ně podle ČD stačily vlaky s rychlostí do 230 kilometrů.
6. června 2022 |
