Balíky slámy ze sklizené pšenice

Balíky slámy ze sklizené pšenice | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

I kdyby spadly ceny elektřiny, pokles u potravin potrvá roky, tvrdí zemědělci

  • 10
Ceny potravin hned tak neklesnou. A to i v případě, že by nyní skončila válka na Ukrajině a ceny elektřiny a plynu byly náhle na úrovních před energetickou krizí, řekl v úterý předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Mnoho zemědělců podle něj loni uzavřelo kvůli nervozitě z dalšího nárůstu smlouvy na energie na dva nebo tři roky, které nyní budou muset dodržovat. Na ceny pak podle něj budou také tlačit rozhodnutí Evropské unie ohledně zemědělských neprodukčních ploch.

Loňský rok nazval Pýcha rokem nejistoty. „Nikdo pořádně nevěděl, a zemědělci obzvlášť, co mají dělat,“ řekl. Zemědělcům raketově rostly náklady, u hnojiv a u energií šlo o stovky procent, stoupaly ale také platby za lidskou práci, u živočišné výroby pak za krmiva.

Nejistota bude pokračovat

Letos bude nejistota podle něj pokračovat. Uvidí se, jak se bude dařit válkou zmítané Ukrajině vyvážet zemědělské komodity. Tamní úřady podle Pýchy odhadují, že budou schopni produkovat 60 procent dlouhodobé produkce.

Podle toho se pak nejspíš budou měnit i ceny základních komodit na burzách, Pýcha ale zdůraznil, že čeští zemědělci stále prodávají pod průměrem evropských cen. Například u mléka jde o 89 procent evropského průměru, jateční býci se pak prodávají za 82 procent co tato zvířata u sousedních Němců a ceny pšenice v dlouhodobém horizontu se prodávají za 87 procent cen, co na komoditní burze v Paříži.

Desetina ovocných sadů do jara zmizí, odhadují kvůli cenám jablek pěstitelé

Spolumajitel zemědělského podniku ZOPOS působícího na Rychnovsku Zbyněk Myšák uvedl, že firmě ještě letos budou stoupat proti loňsku náklady za plyn. Ještě v roce 2021 za něj platil 700 korun za MWh, loni pak už 2100 Kč a letos očekává platby ve výši 2800 Kč/MWh.

I kvůli tomu firma omezuje živočišnou výrobu a zavírá tři ze čtyř svých masných prodejen. Kvůli budoucímu tlaku na neprodukční plochy pak firma také očekává nedostatek krmiv, snaží se proto utlumit produkci hovězího masa.

Z důvodu omezování celkové živočišné výroby na úkor rostlinné, očekává Pýcha další zvyšování salda zahraničního agrárního obchodu, kde nejspíš budou loňské výsledky druhé nejhorší. Schodek nejspíš dosáhne zhruba 45 miliard korun.

Podnikatelský důchod zemědělcům klesl

Český statistický úřad zhruba v polovině prosince uvedl, že podnikatelský důchod, tedy veličina podobná zisku v zemědělství, klesne za loňský rok o pět procent na 25 miliard korun. Dotace na výrobu by měly být loni zhruba 35 miliard korun. Bez nich by tak zemědělci byli v desetimiliardové ztrátě. Cena produkce by se měla zvýšit o 17 procent, růst nákladů ale zrychlil o čtvrtinu.

Zemědělci sami hovoří hlavně o rostoucích nákladech u energií, pohonných hmot, krmiv, hnojiv, ve mzdách nebo v pachtovném. Podle průzkumu Agrární komory ČR, ve kterém loni v zimě odpovídalo 174 firem, se zhoršila rentabilita v zemědělství a v letošním roce bude situace pokračovat.

Sedm korun za vejce. Po vybití slepic kvůli ptačí chřipce realita, říká expert

Přes čtyři pětiny firem podle zjištění komory přistoupila k úsporám, stejný počet to plánuje dělat i v roce 2023. „Podniky mluví o omezování chovů prasat, drůbeže a skotu a pěstování náročnějších plodin, jako jsou například rajčata ve sklenících v zimních měsících. Někteří dále zmiňují propouštění zaměstnanců, úspory energií či omezení nákupu umělých hnojiv, které může vést k úpravě dávkování a snížení výnosů plodin,“ popisuje komora.

Podnikatelský důchod je vyšší než reálný zisk

Zemědělský svaz ČR dlouhodobě zjištění statistiků kvůli rozdílné metodice rozporuje, zisk je podle nich mnohem nižší, předloni podle nich šlo o zhruba devět miliard korun. Podle staršího vyjádření předsedy svazu Pýchy je rozdíl hlavně v tom, že hospodařící fyzická osoba nevykazuje svou mzdu v nákladech, ale právě ji zahrnuje do důchodu, tedy do zisku. „To samozřejmě vykresluje obraz zemědělství v pozitivnějším světle, než je realita,“ uvedl již dříve.

Svaz se zatím k předběžným výsledkům nechtěl přesně vyjadřovat. „Podle našich zjištění došlo ke zvýšení nákladů o přibližně čtvrtinu, což je vyšší navýšení oproti růstu příjmů zemědělských podniků, které činí kolem dvaceti procent,“ uvedl tehdy předseda. Podle svazu se zvýšila hodnota zásob krmiv a hnojiv o čtvrtinu. Tyto zásoby se ale podle něj uplatní jako náklady až v době spotřeby, tedy jde o další zkreslení.