iDNES.cz přináší odpovědi na několik základních otázek podle informací, které byly o případu k dispozici v nedělní večer. Tedy čtvrtý den od samotného zátahu (více o zásahu policie ve skladu firmy čtěte zde).
1. Co se ve skladu Rohlíku stalo?
Minulý čtvrtek udělala cizinecká policie zátah na pražský sklad e-shopu Rohlík.cz. Protože u pětaosmdesáti Ukrajinců našli policisté víza vydaná v Polsku, odvezli je na služebnu. Tam během víkendu 74 lidem předali na základě správního řízení rozhodnutí o vyhoštění. Tedy příkaz v průměru do třiceti dnů opustit Česko i celou Evropskou unii, kam mají na rok vstup zapovězen (informovali jsme zde). „Se zbylými jedenácti zadrženými bude pokračovat správní řízení začátkem týdne,“ dodal v neděli pro iDNES.cz mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.
Je pravděpodobné, že dopadnou stejně. „Pracovali na území Česka, i když měli vízum, které je opravňuje pracovat jen v Polsku. Ve zbytku schengenského prostoru se sice mohou pohybovat, ale nemohou zde pracovat,“ vysvětlil policejní názor na provinění zadržených a následně vyhoštěných Ukrajinců.
Normálně se informace o podobných zásazích na veřejnost hned nedostanou. Protože se ale Rohlík.cz zaměřuje na rychlé zásilky a kontrola mu tak ochromila provoz, informoval o ní na svém facebookovém profilu. Policejní mluvčí ji potom médiím potvrdil a popsal.
2. Na co si stěžuje Rohlík.cz?
Zástupci Rohlíku v čele se spolumajitelem a šéfem firmy Tomášem Čuprem se proti zátahu několikrát ohradili. Nejprve si stěžovali na způsob provedení - Čupr ho přirovnal na facebooku k praktikám StB - a tvrdili, že všichni pracovníci ve skladu byli legálně.
Poté, co pracovníci obdrželi rozhodnutí o vyhoštění, se Rohlík snaží svůj výklad obhájit. „Připravujeme právní analýzu, která se opírá o výklad českého práva a zároveň judikát Evropského soudního dvora v Lucemburku, který dal v obdobném případě za pravdu nizozemskému podnikateli, který zaměstnával Turky s německými vízy,“ vysvětlil v neděli večer Čupr s odkazem na rozsudek C-91/13.
Čupr tak jednak plánuje pomoci vyhoštěným s odvoláním, zároveň se chce oficiálně sejít se zástupci policie. „Dosud přesně nevíme, na základě čeho byli ti lidé vyhoštěni,“ řekl v neděli večer. Právě proto také interpretuje celou akci za politicky motivovanou snahu ministerstva vnitra „ukázat svaly“ a tvrdě postupovat vůči Ukrajincům.
Hulan popsal pro iDNES.cz, že policisté postupovali podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zároveň zákona o zaměstnávání, který v paragrafu 98 vyjmenovává podmínky, kdy není k zaměstnání cizince nutné povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta.
Právě na paragraf 98 se podle Čupra odkazuje i v jednotlivých rozhodnutích o vyhoštění. Konkrétně na písmeno k, tedy výjimku pro zaměstnance, „který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.“
3. Jak se na postup Rohlíku dívá inspekce práce?
V tom, jakou povahu měla práce Ukrajinců pro Rohlík.cz by mohlo být jádro celého problému. S velkou pravděpodobností je totiž počínání Rohlíku nelegální z pohledu jiné instituce, která problematiku řeší - Státního úřadu inspekce práce. Ten na rozdíl od cizinecké policie neřeší primárně cizince jako takové, ale dodržování zákonů o zaměstnávání. Cizinecké policii může ale dát podnět.
Legálně by podle náměstka generálního inspektora Jiřího Macíčka mohla situace dopadnout jen tehdy, pokud by zahraniční (třeba právě polský) dodavatel přivezl skupinu Ukrajinců s „polskými” vízy za účelem dodání konkrétní služby - například části stavby.
Přesně tím způsobem - tedy jako takzvanou přeshraniční službu - pojmenovává výpomoc Ukrajinců v Rohlíku i Čupr. Nedodává mu je tam tedy oficiálně registrovaná pracovní agentura, ale jiný dodavatel.
Dle Macíčka - který se ale konkrétním případem Rohlíku ještě nezabýval - je to v poslední době rozšířená praxe. Právě kvůli této praktice loni poprvé ve statistice nelegálně zaměstnaných překonali cizinci Čechy (psali jsme zde). Klíčové je v těchto případech z pohledu inspekce práce dokázat, že charakterem práce nešlo o dodávku služby, ale o dodávku zaměstnanců, kteří se zapojili do provozu.
Podle prezidenta Asociace pracovních agentur (APA) Radovana Burkoviče je systém Rohlíku - tedy polský dodavatel přeshraniční služby dodávající zaměstnance do provozu - takzvané „zastřené agenturní zaměstnávání”.
„To je jasné porušení zákona o zaměstnanosti. Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou,“ řekl pro iDNES.cz Burkovič, který předtím (když ještě neměl informace o povaze vztahu Rohlíku s dodavatelem) vypsal v rozsáhlé tiskové zprávě APA různé možnosti celého případu.
Inspekce by podle Burkoviče měla (pokud se jí bude zabývat) vyhodnotit situaci jako nelegální práci a pokutovat polskou pseudagenturu. „Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území republiky, vyhostí,“ předjímá Burkovič.
Pseudoagentury podle Burkoviče zpravidla neodvádí za své zaměstnance pojistné a zcela u nich chybí i jakákoli ochrana zaměstnanců. Díky tomu jsou levnější, což některé zaměstnavatele láká.
Podle mluvčí Rohlíku Michaly Gregorové to ale bylo v tomto případě jinak. „Lidé, o které v případu šlo, byli řádně pojištěni. Máme potřebné dokumenty, které to dokládají,“ říká.
4. Jak velký je problém Ukrajinců s „polskými“ vízy?
V jednom se ale Burkovič s Čuprem shodne: problém je co do rozsahu velký a neposuzoval se vždy stejně. Základem je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014. Poláci poté - na rozdíl od Česka - začali Ukrajincům rychle udělovat víza. Celkem jich udělili podle Burkoviče přes 900 tisíc.
Vzhledem k tomu, že je český trh práce v některých oborech v podstatě vyschlý, začaly se tyto dva fenomény spojovat. I přesto, že podle policie a inspektorátu práce je to nelegální. Tímto způsobem v Česku pracuje nyní Ukrajinců mnoho.
„Kdyby teď cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo českých výrobních závodech, musela by dopadnout velmi podobně,“ ilustruje situaci Burkovič.
Zároveň šéf asociace přikyvuje i další Čuprově výtce - že ne vždy měly shodné policejní akce stejný výsledek, jako nyní v Rohlíku. Tedy vyhoštění ukrajinských držitelů víz vydaných v Polsku. „Pražská cizinecká policie postupuje stále stejně,“ tvrdí ale mluvčí Hulan.
Podle Burkoviče však minimálně po nějakou dobu - než se jednotlivá krajská ředitelství v postupu sjednotila - opravdu zátahy končily různě.
„Někdy cizinecká policie Ukrajince vyhostila, jindy je nechala být,“ dodal s tím, že podle něj by bylo nejlepším řešením zkopírovat v Česku polský model rychlého udělování víz Ukrajincům. Z nyní vyhošťovaných „nelegálů” by se tak mohli po pár dnech papírování stát lidé, kteří mohou v Česku dál pracovat. Tentokrát už ale legálně.
5. Co bude s vyhoštěnými Ukrajinci?
Do svízelné situace se dostali sami vyhoštění Ukrajinci. Mají nyní zpravidla měsíc na to, aby se vrátili zpět na Ukrajinu. Minimálně rok potom nebudou vůbec moci vstoupit na území Evropské unie (byl by to trestný čin). Zvlášť pokud se jedná o lidi, kteří opravdu z východu Ukrajiny prchli před válkou, může to pro ně znamenat velký problém.
Naději může skýtat odvolání se k druhoinstančnímu orgánu, kterým je v tomto případě Ředitelství služby cizinecké policie. Policejní mluvčí Hulan však připomněl, že podobná akce se v Rohlíku odehrála už před půl rokem. Výsledkem tehdy bylo 24 vyhoštěných Ukrajinců. „Někteří se odvolali, ale odvolání bylo zamítnuto,“ řekl.
„Nyní se, stejně jako tehdy, také několik zadržených zřeklo odvolání a využilo možnosti, že jim český stát pomůže s návratem domů,“ dodal Hulan. To ale opět kritizuje - a nejspíše i napadne - Čupr. Nelíbí se mu, že je na zadržené vyvíjen nátlak, když si mají vybrat mezi kratším trestem a neodvoláním se, nebo odvoláním s hrozbou delšího vyhoštění ze země.
