Průzkum, který provedla agentura Ipsos spolu s Asociací malých a středních podniků (AMSP), ukazuje, že každý sedmý turista dokonce jako turistický cíl aktivně hledá pivovary či restaurace, kde točí vlastní značku piva. Dvě třetiny turistů sice malý pivovar cíleně nevyhledávají, ale narazí-li na něj, rády pivo ochutnají. Jen jedno procento tuzemských pivařů pivo z minipivovarů zásadně odmítá.
Počet malých pivovarů – tedy těch, kde se ročně uvaří méně než 10 tisíc hektolitrů piva – vystoupal dnes už téměř ke čtyřem stovkám. Jen za poslední rok vznikla padesátka nových provozů. Ačkoliv ještě před pár lety, kdy se pivo vařilo na polovině míst, lidé z oboru tvrdili, že trh se nasytil, dnes se řada z nich přiklání k tomu, že minipivovarů může vyrůst ještě spousta.
Pokud se tedy podaří vyřešit vznikající problém s nedostatkem sladovníků. Jednu ze tří škol, které tuto specializaci nabízejí, dokončí každý rok v průměru jen 15 absolventů. „Toto řemeslo nelze například nahradit cizinci na krátkodobý pobyt. Nejenže jde o dost specifickou profesi, ale sládek by měl mít ke svému produktu i osobní vztah,“ říká předseda AMSP Karel Havlíček.
Lokální pivovary táhnou
Byť nemohou v objemu výroby zdaleka konkurovat těm velkým (na celkovém výstavu pivovarů v Česku se podílejí zhruba dvěma procenty), právě minipivovary učí Čechy objevovat nové typy či chutě piva. A ti velcí se přizpůsobují, neboť častěji než dříve nyní vyrábějí speciální piva.
Právě testování lokálních piv či poznávání specifických a originálních chutí uvedli lidé v průzkumu jako hlavní důvod, proč si dát jedno z malého pivovaru. A 45 procent oslovených navíc říká, že je ochotno si za něj v porovnání s půllitrem z velkého pivovaru připlatit.
Jak se však shodují lidé z malých pivovarů, jejich klienti i přes širokou nabídku stále preferují klasické ležáky, u malých pivovarů jde obvykle o nefiltrovaná a nepasterizovaná piva. „Naše receptury odrážejí zejména klasické chutě českého ležáku a za osm let vaření se stále držíme této klasické koncepce,“ říká společník Šumavského pivovaru Vimperk Ivan Hojdar.
Vedle piva návštěvníky lákají také prohlídky pivovarů
„Naše nejoblíbenější pivo je světlý ležák Haštal 12°. Jsme v Čechách, kde jsou oblíbeny ležáky. Jiné druhy piva si zatím cestu k zákazníkům hledají,“ říká jednatel Želivského klášterního pivovaru František Marek. Premonstráti přitom nabízejí další druhy piv – od pšeničné dvanáctky až po nahořklý černý speciál – čtrnáctku.
„Nejprodávanější, stejně asi jako u většiny pivovarů, je naše jedenáctka. Pokud bych měl skutečně jedno pivo vyzdvihnout, tak to bude naše dvanáctapůlka Bitter, světlý ležák, která je velice oblíbená. A to pro svoji plnost a vyváženou vyšší hořkost,“ dodává jednatel zábřežského pivovaru Welzl Tomáš Kozák.
Minipivovary však nelákají pouze na konzumaci zlatavého moku. Prohlídka varny, spilky a dalších místností bývá samozřejmostí. Zvyšuje se také počet pivních lázní.
Varnsdorfský pivovar Kocour láká na výlet vlakem, který staví ve vlastní zastávce pivovaru. „Pokud přijedou návštěvníci autem, mohou se ubytovat ve spacím vagonu,“ dodává Monika Marenecová z pivovaru.
