Na sociální síti Twitter se v minulých dnech rozpoutala debata o tom, kde by vláda Petra Fialy mohla v novém rozpočtu ušetřit. Týkat se to může i státní podpory stavebního spoření.
Příspěvek státu by se mohl v krajním případě i zrušit. Stavební spořitelny před takovým krokem varují, ekonomové to ale hlasitě podporují.
Stavební spoření má šanci porazit inflaci. Zvedá se úročení vkladů |
„Stavební spoření je i se státním příspěvkem hloupým instrumentem. V letošním roce mohou spotřebitelé vydělat více, kdyby vložili své úspory do bezrizikového protiinflačního státního dluhopisu,“ uvedl pro iDNES.cz hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Nevidím důvod, aby se ze státních peněz podporovala neefektivní metoda spoření, na kterou doplácí všichni daňoví poplatníci,“ doplnil Štěpán Křeček.
Podobný názor má i analytik Dominik Stroukal. „Pro ekonomy je stavební spoření naprosto nepochopitelné přerozdělování. Jeho státní zvýhodnění je naprosto nesmyslné. Státní podpora stavebního spoření by se měla úplně eliminovat,“ potvrdil hlavní ekonom společnosti Roger.
Ministerstvo financí před několika dny informovalo, že Česká republika loni hospodařila s nejvyšším schodkem státního rozpočtu od dob svého vzniku.
Deficit státního rozpočtu se vyšplhal až na 419,7 miliardy korun a státní dluh České republiky loni stoupl na rekordních 2,5 bilionu korun. Na každého Čecha hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun.
Vládní koalice proto chce šetřit. Ministerstvo financí aktuálně pracuje na novém rozpočtu pro letošní rok, deficit chce vládní kabinet snížit pod 300 miliard korun. Daně vláda zvyšovat nechce, značně seškrtat se má výdajová strana.
Ušetřily by se čtyři miliardy
Stavební spoření v České republice dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější spořící instrumenty. Podle posledních dostupných údajů evidují stavební spořitelny v současné době 3,23 milionu uzavřených smluv. V posledních pěti letech se jejich počet nijak zvlášť nemění.
V roce 2021 vydal stát na podporu stavebního spoření 4,2 miliardy korun, které by tak v případě zrušení mohl ušetřit. Při pohledu do minulosti by zároveň nešlo o ojedinělý krok.
Pět nejčastějších mýtů, které kolují Českem o stavebním spoření |
Maximální roční státní příspěvek na stavební spoření se snižoval už několikrát. Ještě v roce 2003 stát stavební spoření podporoval až 4 500 korun za rok.
Poslední snížení státní podpory stavebního spoření odsouhlasila vláda Petra Nečase na podzim roku 2010 v dobách finanční krize. Tehdy státní podpora klesla z maximálních tří na dva tisícce korun a redukce podpory ze strany státu se odrazila i na počtu uzavřených smluv u stavebních spořitelen. Mezi lety 2010 až 2016 počet klientů s uzavřeným stavebním spořením v České republice klesl o více než 1,5 milionu.
Podle spořitelen nejde jen o spořící produkt
Podle Jiřího Šedivého, který je tajemníkem Asociace českých stavebních spořitelen, zastánci zrušení státní podpory neposuzují stavební spoření jako celek, ale zaměřují se jen na úzký výřez.
Přes 113 miliard korun. Stavební spořitelny překonaly úvěrový rekord |
„Hovoří o několika miliardách státní podpory a nedívají se na příjmovou stránku. Zásah do systému stavebního spoření v jakékoliv podobě by znamenal omezení zdrojů pro poskytování úvěrů,“ uvedl tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Podobný názor má i Libor Vošický ze Stavební spořitelny České spořitelny. Podle něj je na stavební spoření přímo navázaná možnost poskytnutí úvěru na účel bydlení, na což by se nemělo zapomínat.
„Úvěry ze stavebního spoření poskytované stavebními spořitelnami jsou unikátní ve svém nastavení především pro potřeby rekonstrukcí. Jedná se o nezajištěné úvěry s garantovanou výší úrokové sazby vycházející z aktuálního úročení vkladů,“ řekl Libor Vošický.
„Omezení benefitu v podobě státní podpory by se projevilo snížením atraktivity stavebního spoření i ochoty lidí spořit na bydlení. Zároveň by to ovlivnilo i možnosti stavebních spořitelen poskytovat úvěry,“ dodal Libor Vošický pro iDNES.cz