„Dceři jsem založila stavební spoření rok před jejím nástupem do první třídy, stejně jako jejímu staršímu bratrovi. Chtěla jsem tím dětem ulehčit trápení se získáním vlastního bydlení v budoucnu,“ vypráví paní Jarka z Pelhřimovska.
Avšak plány jsou jedna věc a realita druhá. Zhruba před dvěma lety oznámila zubní lékařka, že dceřin chrup bude potřebovat rovnátka. Paní Jarku to nikterak nepřekvapilo, sama u dcerky viděla široké zubní mezery a špatně rostlé horní trojky. Co ji však překvapilo, byl fakt, že najít a hlavně zaplatit ortodontistu není jednoduchá věc.
„Když nám naše lékařka odešla do důchodu, byli jsme bezmála dva roky bez zubaře. Nakonec nás do péče přijal zubní lékař v Praze, kam za ošetřením dojíždíme. Jinou volbu jsme neměli a byli jsme vůbec rádi, že nás někde vzali, navíc za standardní ceny,“ líčí paní Jarka.
28 tisíc na rovnátka paní Jarka neměla
První konzultace, při které lékař vyfotografoval chrup, pořídil rentgenové snímky, skeny a vytvořil 3D obraz postavení zubů, vyšla Jarku na 3 100 korun. Druhá, při níž se pobavili s odborníkem o plánované léčebné terapii, stejně tak. Celková cena za léčbu kovovými fixními aparáty na horní i dolní čelist pak byla vyčíslena na 28 tisíc korun.
„I přes tuto vysokou cenu jsem se rozhodla léčbu chrupu rovnátky přijmout. Bylo mi ale jasné, že nemohu počítat s 28 tisíci, ale spíše s vyšší cenou. Ani cesty do Prahy nejsou zdarma a chce to mít i rezervu pro případ komplikací,“ říká Jarka.
Její první myšlenka směřovala ke spotřebitelskému úvěru. Banka, u které má účet, jí nabídla půjčku na cokoliv za RPSN 8,8 procenta. Splácela by ji dva roky po 1 182 korunách měsíčně.
„Potřebovala jsem si půjčit 25 tisíc, zbytek bych doplatila z rezervy, kterou mám doma. Za půjčku bych zaplatila zhruba 2 400 korun navíc, to bych překousla, vadil mi ale dvouletý závazek,“ vysvětluje.
Rovnátka zaplatí stavební spoření
Nakonec se po schůzce s finančním poradcem skupiny Partners Vladimírem Weissem rozhodla potřebu financí řešit výběrem peněz ze stavebního spoření, na které dceři pravidelně od jejích pěti let ukládala měsíčně částku 900 korun. Jelikož už smlouva o stavebním spoření trvala šest let, nemusela paní Jarka vracet státní podporu. Jedinou překážkou mohla být tříměsíční výpovědní doba ze spoření.
Pět nejčastějších mýtů, které kolují Českem o stavebním spoření |
„Paní Jarka měla štěstí, že ji končila vázací doba. V opačném případě by totiž musela spořitelně uhradit poplatek za předčasnou výpověď smlouvy zhruba ve výši 0,5 procenta z cílové částky a ministerstvu financí by se vracela i veškerá připsaná státní podpora,“ říká Vladimír Weiss.
Dodává, že v takovém případě by jí spíše doporučil využít spotřebitelský úvěr, byť s přeplatkem 2 400 korun, a dále pokračovat ve stavebním spoření, které by bylo i jakousi nouzovou finanční rezervou.
Stavební spoření se vyplatí
Naspořená částka ve stavebním spoření paní Jarky činila bezmála 71 tisíc korun. Z ní si ponechala 25 tisíc a zbytek vložila na nově založené stavební spoření určené pro budoucí potřeby dcery. A pokračuje s pravidelnou úložkou 900 korun měsíčně.
Hledáte výhodné stavební? Porovnejte si nabídky ještě dnes. |
Podle finančního poradce dnes klienti na stavební spoření nahlížejí spíše jako na bezpečný spořicí produkt bez jasného určení využití. Řada lidí stavební spoření využije na pořízení si vlastního bydlení, často ale peníze použijí i na zcela jiné často nečekané věci. Ostatně, po šesti letech může střadatel peníze použít na cokoliv.
„Stavební spoření je tradiční produkt na českém finančním trhu, navíc podporovaný státem a bez vymezení jeho určení. Díky státní podpoře při pravidelné měsíční úložce 1 700 Kč může člověk po 6 letech kalkulovat se zhodnocením přibližně 3,4 % p.a.,“ shrnuje Weiss.
