Stavební spoření své příznivce neztrácí, a to ani v krizových dobách. Mezi Čechy je stále populární a nyní je považováno za druhou nejlepší volbu, jak spořit. V barometru obliby spoření ho upřednostňuje celkem 56 procent Čechů.
„Stavební spoření se stalo zcela běžnou součástí finanční zodpovědnosti většiny Čechů. Oproti mnoha jiným finančním produktům představuje bezpečný přístav pro ukládání peněz se zajímavým zhodnocením odolávajícím inflaci,“ říká Jan Jeníček, předseda Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS).
Prostřednictvím stavebního spoření je navíc možné dosáhnout na úvěr. „Za devět měsíců letošního poskytly stavební spořitelny úvěry ve výši 48,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 31 procent,“ říká Jiří Šedivý, tajemník AČSS. Od roku 1993 přitom stavební spořitelny poskytly více než 2,5 milionu těchto úvěrů v objemu, který přesáhl jeden bilion korun.
Barometr obliby spoření:
zdroj: AČSS, 3. čtvrtletí 2020 |
„Za bilion korun byste dnes a v dnešních cenách koupili asi 170 tisíc průměrných bytů v Praze a zhruba 558 tisíc bytů v Ostravě,“ poznamenává Šedivý.
Nejčastějším důvodem, proč si lidé ve stavebních spořitelnách půjčují, jsou rekonstrukce, historicky se tak děje asi ve 45 procentech případů. Na koupi pak připadá 27 procent poskytnutých úvěrů.
Výhodou je, že tyto úvěry na bydlení v řádech stovek tisíc korun není nutné zajišťovat zástavním právem k nemovitosti. U menších úvěrů prokazuje klient svou bonitu již pouhou historií spoření, které zpravidla poskytnutí úvěru předchází.
Pět nepřesností a mýtů o „stavebku“
Ačkoli o „stavebku“ slyšel skoro každý, vyznat se v něm není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Stále o něm koluje řada nepřesností a mýtů. Pět nejčastějších uvádíme na pravou míru.
Mýtus 1: Peníze z úvěru od stavební spořitelny lze použít jen na rekonstrukci.
Skutečnost: Úvěr ze stavebního je možné využít na mnoho věcí. Podmínkou je, že peníze musí být použity na uspokojení bytových potřeb, například na koupi bytu, výstavbu domu či nákup pozemku. „Peníze z úvěru lze však použít třeba i na vybudování přípojky plynu, kanalizace nebo vody a mohou sloužit i k uhrazení daně z nemovitosti a například na vypořádání dědických či družstevních podílů,“ přibližuje Šedivý.
Mýtus 2: Cílová částka znamená sumu, kterou musím naspořit během šesti let.
Skutečnost: „Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení úhrad účtovaných stavební spořitelnou a případně daně z příjmů z úroků. Výši cílové částky určí účastník po dohodě se stavební spořitelnou,“ vyjmenovává tajemník AČSS.
Smlouva o stavebním spoření se uzavírá na dobu neurčitou, může tedy trvat i déle než šest let. Omezením je právě cílová částka, kterou nesmíte tzv. přespořit. Během trvání smlouvy ji lze ale navýšit.
Mýtus 3: Jediným zhodnocením stavebního spoření je státní podpora.
Skutečnost: Peníze na „stavebku“ jsou zhodnoceny jak státní podporou, která činí až 2 000 korun ročně, tak úrokem, který může být u každé stavební spořitelny jiný. Ve srovnání s běžným nebo spořicím účtem tak stavební spoření přináší dohromady vyšší zhodnocení.
U stavebního spoření klesají úroky. O výhodnosti budou rozhodovat akce |
Mýtus 4: Hrozí riziko, že stavební spořitelna zkrachuje a já o peníze přijdu.
Skutečnost: Peníze na stavebním spoření jsou chráněny nejen samotnou spořitelnou, ale podobně jako jiné vklady i státem. Garanční systém chrání vklady až do výše 100 000 eur, což představuje v závislosti na aktuálním kurzu 2,735 milionu korun.
Obezřetnost je při správě financí jistě namístě, ale systém stavebního spoření je natolik bezpečný, že žádná stavební spořitelna dosud nezkrachovala. Proto není důvod se o své peníze zbytečně obávat. „Dlouhodobě se potvrzuje, že pokud jde o spoření, sázejí Češi vedle solidního výnosu také na jistotu,“ vysvětluje popularitu stavebního spoření Jiří Šedivý.
Mýtus 5: Stavební spoření neumí reagovat na aktuální trendy.
Skutečnost: Stavební spořitelny se snaží reagovat na rozvoj moderních technologií a dnes již běžně umožňují například založení a správu „stavebka“ přes internet. Obzvlášť nyní v době šíření koronaviru to umožňuje lidem vyhnout se zbytečnému riziku a vše zařídit z pohodlí svého domova. „Komunikace mezi klienty a finančními institucemi se v poslední době posunula víc do digitálního prostředí. I když směr k digitalizaci v rámci stavebního spoření byl patrný už před rokem, výjimečná situace rozmach moderních technologií uspíšila,“ uzavírá Šedivý.
