Tyto peníze mají Česku pomoci překlenout období po roce 2023, kdy vyschnou dotace z Evropské unie. Podpis memoranda mezi Českem a Evropskou investiční bankou (EIB) je naplánován na duben, uvedl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler.
Peníze na modernizaci tratí budou využity jak pro regionální železnice, na nichž spoje objednávají jednotlivé kraje, tak pro dálkovou dopravu objednávanou prostřednictvím ministerstva státem.
Místo nových vlaků jezdí spravované ojetiny. Dotace už netečou jako dříve |
Nepočítá se s nimi ale pro výstavbu vysokorychlostních tratí. Síť páteřních tras pro vlaky jedoucí až 350 km/h sice podle odhadů spolyká zhruba 60 miliard korun, peníze z EIB nicméně budou vyčerpány dřív, než její výstavba začne.
Další podrobnosti k rozdělení peněz z EIB zatím resort dopravy neuvedl, ale podle mluvčího budou zapracovány do materiálu pro jednání vlády. Dlouhodobý úvěr od EIB bude podle ministerstva výhodný. Předpokládá totiž nižší úrok, než kdyby stát na rozvoj železnice vydal dluhopisy.
Největší vlaková investice
Zmíněných 44 miliard představuje mírné snížení objemu peněz, které ministerstvo chtělo na modernizaci vozidlového parku vynaložit. Loni v listopadu, kdy s plánem vypůjčit si přišlo, měly prostředky na vlaky tvořit polovinu z celé půjčky.
I snížený objem představuje v tuzemsku zdaleka největší investici do obnovy vlaků. Investice se v posledních letech pohybovaly spíše v jednotkách, než v desítkách miliard. Loni v létě třeba resort dopravy nabídl krajům 7,7 miliardy z evropského Operačního programu Doprava na nákup nových vlaků. Většinu z těchto peněz zřejmě získá Jihomoravský kraj, kromě něj se o peníze přihlásily kraje Ústecký a Plzeňský.
Přestože ministerstvo předpokládalo vyhlásit ve druhé polovině letošního roku druhé kolo přijímání žádostí na dotace pro nákup nových vlaků, nakonec od pokračování podpory upustilo. Ne všichni totiž souhlasí se státní podporou nákupu nových vlaků. Podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka je potřeba tyto peníze primárně využít na výstavbu železničních tratí. Podíl peněz na obnovu vozidlového parku je podle něj i po mírné redukci příliš vysoký.
Přijatelné by podle Kolovratníka například bylo, kdyby stát pomáhal dopravcům s nákupem stanic pro jednotný evropský zabezpečovač ETCS, kterým budou muset být vozidla vybavena na hlavních tratích v EU.
Naopak soukromí dopravci nápad na financování nákupu železničních vozidel podporují a upřednostňují variantu, kdy takto pořízené vlaky zůstávají majetkem státu nebo kraje. To státu nebo krajům umožní jednodušší přechod mezi jednotlivými dopravci po vypršení původních smluv. „Navíc v situaci, kdy by docházelo k závažnému porušování smluvních podmínek ze strany provozujícího dopravce - například v oblasti kvality služeb pro cestující - dává tento postup objednateli okamžitou možnost výměny dopravce, aniž by došlo k narušení kontinuity provozu tím, že nový dopravce by musel honem shánět odpovídající vozidla,“ dodal mluvčí Regiojetu.
