Vstupenkou do vysokých postů pézetek, které obstarávaly v tehdejším Československu veškerý zahraniční obchod s výrobky tuzemských státních firem, byla pochopitelně rudá knížka, často i spolupráce s StB.
Nejznámějším PZO byla díky maloobchodním prodejnám společnost Tuzex, ale známá jména jsou i Technoexport, Strojexport, Škodaexport či Omnipol. Místa v pézetkách, prošpikovaných tehdejší státní bezpečností, patřila především dobře prověřené elitě, absolventům ekonomických a právnických škol.
co dělají bývalí straníciJak po revoluci ne(uspěli) v podnikání vysoce postavení funkcionáři a šéfové státních firem čtěte zde |
V době uzavřených hranic slibovala možnost výjezdů do zahraničí, získání tuzexových bonů a trénink cizího jazyka. Pézetky tak měly ještě jeden skrytý obrovský bonus, který využila řada jejich zaměstnanců po listopadové revoluci v roce 1989: byla to vstupenka do velkého byznysu.
Zkušenosti pro elitu
Andrej Babiš, Tomáš Chrenek, Jiří Šimáně, Josef Hušek, Luděk Vinš, Václav Junek či František Chvalovský. Všichni tito bývalí či současní velkopodnikatelé mají společné právě to, že před rokem 1989 pracovali v pézetce.
"Byly to obrovské zkušenosti, navíc jsem získal známé v zahraničí," vzpomíná na své dvacetileté působení v pézetce Pragoinvest, která obchodovala s výrobky kolosu ČKD, Josef Hušek.
V osmdesátých letech pět let zastupoval Pragoinvest v Bangladéši, dalších pět let v Nigérii. Hned po roce 1989 se Pragoinvest rozpadl a na jeho troskách Hušek založil a vybudoval Inekon. V roce 1990 byl jediným zaměstnancem firmy, dnes Inekon živí 200 lidí a jeho obrat narostl přes miliardu korun. Inekon obchoduje po světě se strojírenskými výrobky včetně tramvají, jež dříve vyrábělo právě ČKD.
Z Pragoinvestu vzešel i další známý podnikatel, zakladatel společnosti Alta, Vladimír Plašil. Doménou této firmy, jejíž tržby loni přesáhly 13 miliard korun, je rovněž obchod v oboru strojírenství.
Patnáct let strávil v pézetce také podnikatel Jiří Šimáně, většinový majitel skupiny Unimex a Travel servis, která byla donedávna jediným zájemcem o koupi leteckého dopravce ČSA. Šimáně pracoval ve Strojexportu, který vyvážel do světa nejrůznější strojírenské výrobky, až do roku 1991, z toho poslední čtyři roky byl zástupcem této firmy v Zambii.
Málo pézetek přežilo...
Strojexport patří do malé skupiny bývalých pézetek existujících dodnes. Na jeho privatizaci se podílel bývalý ředitel podniku Josef Regner a bývalý zaměstnanec Luděk Vinš, který je dnes předsedou představenstva.
"Byl jsem přijat jako 'cizojazyčná korespondentka'. Pak jsem měl na starosti Rusko, kde jsme stavěli plynovody," řekl o své předlistopadové kariéře ve Strojexportu Vinš, který vlastní také fotbalovou Viktorii Žižkov, digitální televizi Public TV a pražský hotel a sportovní areál Čechie.
Druhý nejbohatší muž v zemi, Andrej Babiš, majitel agrochemického kolosu Agrofert s ročními tržbami přes sto miliard korun, má za sebou kariéru v pézetce na rodném Slovensku. Babiš byl významnou postavou v tamním Petrimexu, obchodníku s chemií, který ještě před rozdělením Československa založil svoji pobočku v Praze.
Ta se později přejmenovala na Agrofert a Babiš ji po odchodu z Petrimexu koupil. Ze slovenské pézetky vzešel i tuzemský ocelář Tomáš Chrenek. Po vysoké škole zakotvil v bratislavském Kerametalu, socialistickém obchodu se surovinami a polotovary pro ocelářský průmysl a strojírenství.
Drtivá většina pézetek po roce 1989 nepřežila. "Výrobci už přes ně nechtěli obchodovat, chtěli si to dělat sami," říká Petr Paukner, majitel obchodní firmy s uhlím a elektřinou Carbounion Bohemia, který začínal v socialistickém Metalimexu.
...některé prosperovaly, jiné zkreslovaly výsledky
Další ranou byl rozpad socialistického společenství RVHP a přechod na volnou měnu, která odkryla nekonkurenceschopnost výroby. O tom, v jaké virtuální realitě některé PZO žily, nakonec vypovídá hlášení snaživého pracovníka StB ještě z prosince 1989 ohledně dění v Pragoinvestu.
"Bylo zjištěno, že (bývalý generální ředitel Kočárek) podlehl nátlaku ČKD Praha a umožnil převody zboží ČKD do skladu Pragoinvestu, dával příkazy k realizaci ještě nevyrobeného zboží. Tímto umožnil ČKD Praha vykazovat splnění plánu a tak zkreslovat hospodářské výsledky," popisoval podle publikace slovenského Ústavu paměti národa.
Ne všechny firmy na tom byly špatně. "Měly například cennou síť zahraničních zastoupení a různých účastí," upozorňuje Paukner. Nezanedbatelné byly i nemovitosti – hodně pézetek sídlilo v obrovských domech v centru Prahy. Příkladem je Strojexport, jehož majitelé s firmou získali palác Blaník na Václavském náměstí, či teprve nedávno privatizovaný Technoexport, jehož nejcennější částí je dům na stejném náměstí.
Řada pézetek byla v 90. letech rozkradena a zkrachovala. Například nedávno dokončený konkurz Centrotexu, z něhož vzešel známý lobbista blízký Hradu Milan Velek.
Některé firmy zkrachovaly poté, co přepálily svůj rozvoj. To byl osud kdysi obřího Chemapolu, který zprivatizoval jeho socialistický ředitel a agent StB Václav Junek. Krátce poté, co si Chemapol Group koupil od prezidenta Václava Havla polovinu pražského paláce Lucerna, spadl do konkurzu, který trvá dodnes. V lednu to bylo deset let.
