Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na významné investice a prodej nepotřebného majetku Ministerstva obrany v letech 2010 až 2013. „Zkontrolovali jsme třináct investičních akcí za 1,2 miliardy korun a devět prodejů nepotřebných objektů za 566 milionů korun. Kromě samotného ministerstva se kontrola týkala i příspěvkové organizace Armádní Servisní, která hospodaří s bytovým fondem resortu, ubytovnami a dalším movitým i nemovitým majetkem,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
Zásadní nedostatky našli kontroloři právě u investičních akcí Armádní Servisní, konkrétně u rekonstrukcí ubytoven v Táboře a v Chotusicích a o zateplení bytových domů v Kozlově za celkem 45,5 milionu korun.
„U všech tří zakázek šlo o podlimitní řízení, v němž Armádní Servisní oslovila pět uchazečů a nakonec vybrala dvě firmy, které získaly nezbytné živnostenské oprávnění jen pár měsíců před výběrovým řízením,“ uvedla Málková. Vybrané společnosti pak celé zakázky řešily prostřednictvím subdodavatelů.
Dodavatel fakturoval tři miliony a opravu nedokončil
Například smlouvu na rekonstrukci ubytovny v Chotusicích uzavřela Armádní Servisní s dodavatelem v listopadu 2009. Rekonstrukce měla stát přes 18 milionů korun a dodavatel ji měl dokončit do července 2010.
Nový stavební dozor ale v červenci 2010 zjistil, že dodavatel si neoprávněně vyfakturoval práce za téměř 3 miliony korun. Peníze stavbaři nevrátili a nepokračovali ani v práci, přestože jim do té doby bylo vyplaceno 17,4 milionu korun. Armádní Servisní odstoupila od smlouvy a vypsala novou zakázku na dokončení rekonstrukce.
Ta ale nakonec dokončena nebyla, jak zjistili kontroloři přímo na místě, neboť armáda objekt nevyužívá a ani s tím v budoucnu nepočítá. V červenci 2010 MO uložilo Armádní Servisní zadávat všechny zakázky prostřednictvím akvizičního pracoviště Ministerstva obrany.
Uchazeče o zakázky redukovali losováním, omezili konkurenci
Kontroloři prověřili také osm investičních akcí, které mělo na starosti přímo Ministerstvo obrany. U pěti akcí byla navýšena cena - a to až o 19,4 milionu korun. Čtyři akce se protáhly - hlavně kvůli vícepracím způsobeným mimo jiné i nedostatečnou přípravou akcí.
Kontroloři navíc zjistili, že v roce 2010 zadávalo ministerstvo zakázky u všech kontrolovaných akcí v užším řízení pro pět uchazečů. Pokud se uchazečů o zakázku sešlo víc, snižovalo Ministerstvo obrany jejich počet losováním. Podle NKÚ tak ministerstvo omezovalo konkurenci i možnost dosáhnout výhodnější ceny.
„Největší redukce zájemců byla u akce výstavby depozitáře Vojenského historického muzea v Lešanech, kde zůstalo 16 způsobilých zájemců, a u akce rekonstrukce budovy lázní na Julisce, kde zůstalo 11 způsobilých zájemců,“ informuje Málková.
Ministerstvu obrany na plánované investiční stavební akce chybí téměř tři miliardy korun. Resort zamýšlí chybějící prostředky získat mimo jiné i prodejem nepotřebných nemovitostí. U kontrolovaného vzorku prodejů však kontroloři zjistili, že o nemovitosti, jako například bytové domy, letiště, kasárna, rekreační chaty či vily nebyl příliš zájem. Celková odhadní cena těchto nemovitostí byla téměř 390 milionů korun. Ministerstvo za ně nakonec v několikakolových výběrových řízeních získalo 218 milionů, tedy něco přes 55 padesát procent odhadní ceny.
Ministerstvo obrany chybu uznává
„U zakázek na opravy armádních ubytoven jde o případy staré pět let, které byly klasickým příkladem tunelování,“ řekl mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek. Také kvůli těmto pochybným zakázkám se prý v roce 2010 obměnilo vedení Správy vojenského bytového fondu (na Armádní Servisní se tato příspěvková organizace přejmenovala později) a padla trestní oznámení.
Mediálně známá kauza korupce při armádních stavebních zakázkách, kterou řešil na jaře českobudějovický krajský soud a obžalováno bylo celkem 52 lidí, zahrnovala i případy nyní zmiňované v kontrole NKÚ.
