Vznik registru doporučila už v roce 2016 ministerská komise pro ochranu zvířat spolu s povinným čipováním . Podle ní mělo jít o efektivní nástroj i pro redukci tzv. množíren zvířat, která v nich žijí za bídných podmínek.
Samotné povinné čipování se zavedlo pod padesátitisícovou pokutou od roku 2020, chybí k němu ale právě registr, kam by se informace z čipů povinně centrálně ukládaly. V současnosti existují pouze dílčí soukromé registry.
Potrvá to nejméně rok
Registr musí být v souladu s požadavky na kybernetickou bezpečnost a musí být napojen na informační systémy státní správy. Jeho samotná tvorba zabere minimálně rok. Bude nutné jej dostatečně otestovat ještě před oficiálním spuštěním,“ vysvětlila MF DNES Šinová. Povinnost zápisu do registru, která platí už od loňského roku, tak bude mít znovu odloženou účinnost.
Ministerstvo zemědělství má zaplatit za provoz a vybudování systému. Podle dřívější verze zákona měla registr spravovat Státní veterinární správa, systém měl stát desítky milionů korun. Nakonec se od této verze i s ohledem na ušetření finančních prostředků ustoupilo, starat se tak o něj budou soukromí veterináři.
Povinné čipování psů postrádá hlavní smysl, čeká se na jednotný registr |
Podle současného znění novely by se mělo v systému objevit po jeho vzniku identifikační číslo psa nebo jeho tetování, informace o pohlaví, číslo pasu, jméno, adresa trvalého pobytu a místo chovu a údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého může ještě dojít ke změnám, finální znění se bude konzultovat s ministerstvem vnitra právě kvůli budování nového systému.
Fotka třeba nebude
Podle Šinové se zatím nepočítá například s fotografií zvířete v systému ani s možnými nadstavbami, jako jsou upozornění pro chovatele ohledně končícího trvání povinných očkování zvířete. „Upozornění na vakcinaci se zatím neplánuje, případné možnosti nástavby ukáže až uvedení registru do provozu, zatím tato forma komunikace s klienty zůstává jen v rukou ošetřujících veterinářů,“ vysvětlila. Přemýšlí se však podle ní o zápisu zdravotní dokumentace.
Do systému budou mít přístup soukromí veterináři, zástupci obcí a policie. Sami majitelé se pak budou moci podívat na informace o svém psovi. „Okruh subjektů, které budou mít do informačního systému centrální evidence psů přístup, byl volen jednak s ohledem na minimalizaci bezpečnostních rizik vyvolaných velkým počtem subjektů přistupujících do systému, ale rovněž s ohledem na ochranu osobních údajů majitele psa,“ vysvětlil Bílý.
Nefunkční systém. Z neregistrovaných mikročipů chovatele nikdo nezjistí |
Pomalou výstavbu systému kritizuje například předsedkyně Ligy na ochranu zvířat ČR Dagmar Kubištová. „Mělo to být už od roku 2020, kdy se začalo s povinným čipováním psů. Je to opravdu opožděné. Na druhu stranu vítám, že evidenci bude provozovat komora veterinárních lékařů, protože už současný nepovinný registr, který tam mají, funguje dobře,“ řekla předsedkyně MF DNES.
Počítá se s poplatky za zápis
Podle ní by fotografie zvířete v systému pomohla, i když záměna čipu se v 99,5 procenta případů podle ní nestane. Podpořila by také informace o zdravotní dokumentaci. „Když páníček umře a pejsek pak nemá nikoho dalšího, tak by to určitě nebylo špatné,“ uvedla. Podobně by se podle ní mohlo ukázat v případě pokousání člověka psem, že je dané zvíře zdravé a očkované proti vzteklině. Kdyby informace v registru byly, daly by se uplatnit i v případě nalezeného psa.
Komora upozorňuje, že za zápis zvířat do registru se budou vybírat poplatky. „Jsou nutností, zápis do registru je administrativní úkon, který zabere určitý čas, a to je nutné zohlednit. Lze předpokládat, že ceny budou podobné cenám zpoplatněných administrativních úkonů u humánních lékařů,“ uzavřela Šinová.
Česko je pejskařskou velmocí. Podle odhadů evropských výrobců zvířecích krmiv (FEDIAF) má v republice pejska 42 procent domácností, je jich tak přes 2,2 milionu. Průměr v Evropské unii je 25 procent domácností. Nad ČR je s počtem psů na domácnost jenom Polsko a Rumunsko. Například v sousedním Slovensku vlastní psa 29 procent domácností, v Německu 21 procent a v Rakousku 17 procent.
