Měsíc po podpisu zákona na Hradě se poptávka po chytrých pokladních systémech sice zvýšila, ale výrobci a prodejci jsou spíš zklamaní.
„Objednávky se zvýšily, řada gastronomických provozů už to řeší, ale podle našeho názoru by měli mít větší zájem,“ říká Tomáš Pačes, jednatel společnosti Vectron, která v tuzemsku prodává pokladní systémy z Německa. I tak se objednávky firmě zvýšily o sto procent, odhadl Pačes.
Na trhu je odhadem dvacet společností, které pokladní systémy prodávají. Ceny se pohybují většinou od pěti tisíc korun (jednoduchá tabletová řešení) do zhruba čtyřiceti až padesáti tisíc. Dražší systémy zahrnují zpravidla pokladnu s pamětí, tiskárnu, případně i další příslušenství jako stojan na tablet a také servis.
Zmatky a všude účtenky. Rakousko si zvyká na EET |
Někteří výrobci registrují spíš teoretický zájem ze strany hospodských. „Zatím je to sbírání informací,“ popsal Hynek Pášma ze Smart Software.
Podle něj velká část obchodníků spoléhá na to, že stěžejní zákon Andreje Babiše neprojde u Ústavního soudu, kde o jeho zrušení usiluje opozice.
Ani ostatní firmy nemluví o obchodních žních díky EET. Čekají však, že skutečný zájem teprve přijde v létě nebo ještě později - koncem roku. Podle Jana Smažinky ze společnosti POS Experts si momentálně systém pořizují zejména ti, kteří by si jej koupili i bez ohledu na novou legislativu.
Na všechny se nedostane, varují firmy
Největší problém je podle oslovených společností fakt, že stále chybí technická specifikace, která má mimo jiné zajistit okamžitou komunikaci se systémem pod Finanční správou. Té budou obchodníci v on-line režimu zadávat požadavek na vygenerování kódu, potřebného na účtenku. Systém by měl reagovat za několik sekund. Podle zkušeností dodavatelů pokladních systémů je však v řadě míst nedostatečný internetový signál. Zřejmě tak spolu s EET vzrostou nároky na připojení k internetu.
Do elektronických pokladen se kromě zavedených společností vrhají i mladé firmy. Ty se často zaměřují na levnější řešení se zálohou dat na cloudovém úložišti. „Je zájem o tabletová řešení, a to zejména kvůli jejich flexibilitě,“ uvedla Kateřina Hlatká z mediálního zastoupení start-upu Storyous.
Další mladou konkurencí v pokladních systémech je Dotykačka. Společnosti, která nabízí pokladny v ceně od pěti do patnácti tisíc korun, narostly prodeje v březnu i v dubnu o třicet procent.
EET je obchodní příležitostí také pro telekomunikační firmy a poskytovatele internetu. Nabídku služeb se chystá představit například T-Mobile, který chce prodávat pokladny v balíčku s internetem. Dodavatelem systémů je společnost Wincor Nixdorf, která prodává také pokladní systémy supermarketům.
Chybějící technická specifikace v kombinaci s desítkami tisíc provozů, které budou potřebovat systém pořídit nebo upgradovat, podle některých názorů povede k tomu, že na všechny se nedostane včas - tedy do konce roku. „Když máte udělat za den osm pokladen a na každého máte hodinu, nejspíš to nestihnete,“ myslí si Pášma ze Smart Software.
Podobně mluví jednatel Vectronu. „Jen naše firma má tisíc míst, kde se musí pokladny vyměnit nebo upgradovat. Pokud budeme mít software v červnu, musíme řešit čtyři pokladny denně. Není to tak jednoduché,“ tvrdí Pačes, podle kterého se to jistě v termínu nestihne. Zároveň nesouhlasí s ujišťováním ministerstva financí, že hospodským bude vyhovovat i obyčejný tablet s nahraným softwarem.
„Stát rok říká, že budeme dělat taxikáře v trabantech a všechno bude super. Představa, že si někdo koupí telefon za pět tisíc a bude na tom odvádět byznys ve své hospodě, je zcela naivní. V provozu potřebujete rychlost a stabilitu. Ne řešit, že vám zase v tabletu došla baterka,“ dodal Pačes. Náklady na pořízení systému za pět tisíc korun si podnikatelé fyzické osoby budou moci odečíst na dani.
