Mluvčí platformy proti hlubinnému úložišti Petr Nohava a starosta obce Pluhův Žďár a právník Pavel Doucha míní, že Brabcův verdikt je v rozporu se zákonem a jde o další z chaotických kroků státní správy v přípravě strategické a citlivé stavby až za 110 miliard korun.
Ministr se podle zástupců platformy pokouší velmi nešťastně napravit předchozí nedbalost úředníků Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), kteří nestihli udělat průzkumy v termínu ani včas zajistit jeho prodloužení (platnost stanoveného průzkumného území skončila na konci roku 2016, pozn. red.). Správa úložišť mezitím podle platformy začala tvrdit, že k provedení geologických prací průzkumná území nepotřebuje, a zahájila výzkum.
„Na náš podnět MŽP provedlo letos v červnu kontrolu činnosti SÚRAO, která měla vyjasnit správnost jejího postupu. Výsledek není znám,“ uvedli zástupci platformy. Městský soud v Praze navíc dodnes nerozhodl o žalobách 18 obcí a šesti spolků, které napadly nezákonnost stanovení průzkumných území v roce 2015 (více v článku Z klání o jaderné úložiště vypadlo pět obcí).
„Obce i spolky z platformy jsou připraveny i v případě prodloužení platnosti průzkumných území použít všechny dostupné právní prostředky k obraně zájmů obyvatel dotčených území,“ uvedl mluvčí.
„Stát ztrácí poslední zbytky důvěryhodnosti a celý proces začíná připomínat frašku,“ soudí Nohava. „Postup ministerstva se z právního hlediska těžko chápe. Stejně jako nelze oživovat mrtvoly, nelze prodlužovat rozhodnutí, jejichž platnost vypršela,“ řekl Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola.
Zákon dovoluje nové rozhodování o průzkumu, tvrdí MŽP
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové umožňuje geologický zákon prodloužení žádosti o stanovení průzkumného území, současně však nestanovuje lhůtu, kdy má žadatel - v tomto případě SÚRAO - podat žádost o prodloužení a do kdy musí ministerstvo rozhodnout.
„Rozkladová komise proto ministrovi doporučila, aby se o žádosti o prodloužení neinvazivních průzkumů na MŽP rozhodovalo znovu, protože předtím byla žádost zamítnuta právě a pouze z důvodu uplynutí doby platnosti původní žádosti,“ dodala mluvčí.
Areál hlubinného úložiště s podzemní plochou 300 hektarů a nadzemním 10 až 20hektarovým areálem by měl podle cen z roku 2010 přijít na 105 až 110 miliard korun. SÚRAO, které po dokončení průzkumů území koncem roku 2018 má zúžit počet lokalit na čtyři, má navrhnout finální místo pro stavbu do roku 2025. Definitivní rozhodnutí o úložišti, které by mělo začít fungovat po roce 2065, by mělo padnout kolem roku 2050.
