Stačí zmínka o radioaktivním či jaderném odpadu a tvář většiny obyvatel Jistebnice se zakaboní. Městečko na Táborsku spadá spolu s několika dalšími obcemi do lokality Magdaléna.
Jihočeské lokality pro úložiště jaderného odpaduČihadlo - zasahuje území obcí Deštná, Lodhéřov, Pluhův Žďár a Světce na sever od Jindřichova Hradce. Průzkumné území se rozkládá na ploše 26,1 km čtverečních. Magdaléna - leží na území Jistebnice, Božetic a Nadějkova v táborském a píseckém okrese. Průzkumné území má rozlohu téměř 24 km čtverečních. V úložišti mají být v hloubce půl kilometru uskladněny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, vzniknout má do roku 2065. |
„Myslela jsem, že už to tady dělat nebudou. Jsem proti, protože teď tu stavíme dům. Kdybychom to věděli, tak bychom se do stavby asi nepouštěli,“ říká 27letá žena s kočárkem, která v obci žije tři roky.
Prodavačka místního obchodu s ní názor sdílí. „Změní to celkový ráz krajiny a tady je přitom tak krásně. Někdo si možná slibuje, že sem přijde větší počet lidí za prací a že budou spravené silnice. Ale těžko tu prodáte nemovitost, když všichni budou vědět, že opodál je zakopaný radioaktivní odpad,“ kroutí hlavou žena ve středním věku.
K odpůrcům se přidávají i ti, které budoucnost tolik netrápí a mají pocit, že se jich téma příliš nedotýká.
„Jsou určitě vhodnější lokality, kde by úložiště mělo vzniknout, třeba rovnou u jaderných elektráren, aby to nemuseli vozit tak daleko,“ mávne rukou muž v montérkách v obci Deštná, která spadá do vytipované lokality Čihadlo na Jindřichohradecku. Právě v Deštné se v roce 2004 konalo k otázce úložiště obecní referendum. Lidé se většinou vyslovili proti stavbě.
Úložiště jaderného paliva v Česku
Jestli bude, nebo nebude obklopovat obyvatele obou lokalit v příštích mnoha letech staveniště, kde se bude kopat hlubinné úložiště, je stále živá otázka.
„Zkoumáme na území republiky devět potenciálně vhodných lokalit. Na konci tohoto roku a nejpozději na začátku roku 2019 bychom měli zúžit počet na čtyři,“ uvedla Nikol Novotná, mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), státní organizace, která zajišťuje bezpečné nakládání s vyhořelým jaderným palivem.
Jenže ještě před dvěma lety dostaly některé lokality naději, že budou vyřazeny z hledáčku SÚRAO. Tehdejší ministr průmyslu Jan Mládek prohlásil, že si nedovede představit, že by trvalé úložiště bylo tam, kde existuje nesouhlas obcí. Jak ale nyní upozornila mluvčí SÚRAO, o vyloučení Magdaleny nebo Čihadla vedení nikdy neuvažovalo.
Loni na podzim žádala správa úložišť ministerstvo životního prostředí o prodloužení povolení k průzkumům území zpětně za rok 2017. Proti tomu se ohradila řada obcí.
„Prováděli tu geologické výzkumy místo průzkumů a to podle mého nezákonně a v rozporu s geologickým zákonem. Zřejmě aby to zlegalizovali, tak požádali o prodloužení. Jak to dopadne letos, těžko říct. Občany takový postup stresuje. Magdaléna je jedno z posledních míst, kde je odpor největší,“ uvedl starosta Jistebnice Vladimír Mašek.
Obce dostávají motivační příspěvky
Pokud ministerstvo životního prostředí prodlouží povolení k průzkumným pracím, budou mít obce za minulý rok nárok na peněžní příspěvky, nejprve se však ministerstvo musí popasovat s odvoláními obcí a spolků. Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a zároveň starosta Pluhova Žďáru na Jindřichohradecku Petr Nohava si myslí, že žádost SÚRAO o prodloužení průzkumných prací nemá význam.
„Jediným důvodem je získání souhlasu obcí skrze příspěvky z jaderného účtu. Jestliže správa úložišť prováděla průzkum, činila tak bez platného povolení a porušovala zákon,“ prohlásil.
Motivační příspěvky pro obce jsou v řádu milionů korun. Například za rok 2016 získala Deštná za průzkumy přes dva miliony. Peníze dostala i rok předtím.
„Peníze leží na účtu a nebudeme s nimi teď nic dělat. Před třemi lety jsme se odvolávali proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí proti průzkumům jako takovým a čekáme na výsledek,“ popsal starosta David Šašek. Obavy má z toho, že úložiště by mohlo být u zdroje pitné vody pro několik obcí v oblasti.
