Letos na jaře (2016) se na Jindřichohradecku pochodem opět protestovalo proti úložišti jaderného odpadu v lokalitě Čihadlo. Snímek je z Lodhéřova. | foto: Lukáš Marek, MF DNES

Obce na jihu Čech doufají, že letos vypadnou ze seznamu možných úložišť

  • 3
Dvě jihočeské lokality jsou stále na seznamu devíti míst vytipovaných pro vybudování úložiště jaderného odpadu. Loni měli geologové v kraji provádět průzkumné práce, o jejichž dodatečné prodloužení žádala správa úložišť ke konci roku. Obce se proti tomu odvolávají.

Stačí zmínka o radioaktivním či jaderném odpadu a tvář většiny obyvatel Jistebnice se zakaboní. Městečko na Táborsku spadá spolu s několika dalšími obcemi do lokality Magdaléna.

Jihočeské lokality pro úložiště jaderného odpadu

Čihadlo - zasahuje území obcí Deštná, Lodhéřov, Pluhův Žďár a Světce na sever od Jindřichova Hradce. Průzkumné území se rozkládá na ploše 26,1 km čtverečních.

Magdaléna - leží na území Jistebnice, Božetic a Nadějkova v táborském a píseckém okrese. Průzkumné území má rozlohu téměř 24 km čtverečních.

V úložišti mají být v hloubce půl kilometru uskladněny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, vzniknout má do roku 2065.

„Myslela jsem, že už to tady dělat nebudou. Jsem proti, protože teď tu stavíme dům. Kdybychom to věděli, tak bychom se do stavby asi nepouštěli,“ říká 27letá žena s kočárkem, která v obci žije tři roky.

Prodavačka místního obchodu s ní názor sdílí. „Změní to celkový ráz krajiny a tady je přitom tak krásně. Někdo si možná slibuje, že sem přijde větší počet lidí za prací a že budou spravené silnice. Ale těžko tu prodáte nemovitost, když všichni budou vědět, že opodál je zakopaný radioaktivní odpad,“ kroutí hlavou žena ve středním věku.

K odpůrcům se přidávají i ti, které budoucnost tolik netrápí a mají pocit, že se jich téma příliš nedotýká.

„Jsou určitě vhodnější lokality, kde by úložiště mělo vzniknout, třeba rovnou u jaderných elektráren, aby to nemuseli vozit tak daleko,“ mávne rukou muž v montérkách v obci Deštná, která spadá do vytipované lokality Čihadlo na Jindřichohradecku. Právě v Deštné se v roce 2004 konalo k otázce úložiště obecní referendum. Lidé se většinou vyslovili proti stavbě.

Úložiště jaderného paliva v Česku

Jestli bude, nebo nebude obklopovat obyvatele obou lokalit v příštích mnoha letech staveniště, kde se bude kopat hlubinné úložiště, je stále živá otázka.

„Zkoumáme na území republiky devět potenciálně vhodných lokalit. Na konci tohoto roku a nejpozději na začátku roku 2019 bychom měli zúžit počet na čtyři,“ uvedla Nikol Novotná, mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), státní organizace, která zajišťuje bezpečné nakládání s vyhořelým jaderným palivem.

Jenže ještě před dvěma lety dostaly některé lokality naději, že budou vyřazeny z hledáčku SÚRAO. Tehdejší ministr průmyslu Jan Mládek prohlásil, že si nedovede představit, že by trvalé úložiště bylo tam, kde existuje nesouhlas obcí. Jak ale nyní upozornila mluvčí SÚRAO, o vyloučení Magdaleny nebo Čihadla vedení nikdy neuvažovalo.

Loni na podzim žádala správa úložišť ministerstvo životního prostředí o prodloužení povolení k průzkumům území zpětně za rok 2017. Proti tomu se ohradila řada obcí.

„Prováděli tu geologické výzkumy místo průzkumů a to podle mého nezákonně a v rozporu s geologickým zákonem. Zřejmě aby to zlegalizovali, tak požádali o prodloužení. Jak to dopadne letos, těžko říct. Občany takový postup stresuje. Magdaléna je jedno z posledních míst, kde je odpor největší,“ uvedl starosta Jistebnice Vladimír Mašek.

Obce dostávají motivační příspěvky

Pokud ministerstvo životního prostředí prodlouží povolení k průzkumným pracím, budou mít obce za minulý rok nárok na peněžní příspěvky, nejprve se však ministerstvo musí popasovat s odvoláními obcí a spolků. Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a zároveň starosta Pluhova Žďáru na Jindřichohradecku Petr Nohava si myslí, že žádost SÚRAO o prodloužení průzkumných prací nemá význam.

„Jediným důvodem je získání souhlasu obcí skrze příspěvky z jaderného účtu. Jestliže správa úložišť prováděla průzkum, činila tak bez platného povolení a porušovala zákon,“ prohlásil.

Motivační příspěvky pro obce jsou v řádu milionů korun. Například za rok 2016 získala Deštná za průzkumy přes dva miliony. Peníze dostala i rok předtím.

„Peníze leží na účtu a nebudeme s nimi teď nic dělat. Před třemi lety jsme se odvolávali proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí proti průzkumům jako takovým a čekáme na výsledek,“ popsal starosta David Šašek. Obavy má z toho, že úložiště by mohlo být u zdroje pitné vody pro několik obcí v oblasti.