"Chceme si nejdříve ověřit, že to, co máme spočítané na papíře, bude fungovat i v praxi. Pokud se předpoklady potvrdí, začneme se této oblasti cíleně věnovat," potvrzuje generální ředitel České pošty Petr Zatloukal.
Poště letos skončil poslední monopol na zásilky do 50 gramů. Proto hledá, kde by si mohla "přivydělat" jinde.
Neznamená to samozřejmě, že by u silnic stáli pošťáci s radarem v ruce a chytali řidiče sami. Stacionární měření, to jsou napevno rozmístěné radary, které auto vyfotí a snímek pošlou rovnou městské policii. Ta pak část vybraných pokut posílá jako provizi firmě, která se o radar stará a zajišťuje přenos dat. Měst a obcí s radary jsou stovky, další přibývají.
A pošta, největší zaměstnavatel v zemi, chce být u toho. Podle pošty je tento zájem logický. Vedle svého tradičního listovního byznysu, který rok od roku padá, se snaží stále více profilovat i jako dodavatel informačních a komunikačních technologií. Zejména pak pro státní správu.
"Na trhu se zajímáme o projekty založené na IT řešeních. Z tohoto pohledu není třeba rozlišovat, jestli jde o správu registrů, anebo radarů na měření rychlosti," vysvětluje Zatloukal.
Firmy z oboru berou nástup pošty do "pokutového" byznysu vážně. Například zavedená společnost Czech Radar ji označuje za "silného konkurenta".
Formu spolupráce při měření rychlosti většinou určují samy obce. Například Trutnov vypsal tendr na instalaci radarů. Město si mělo dva radary včetně služeb pronajmout od vítěze na čtyři roky. Samo ovšem nakonec výběrové řízení zrušilo, ceny prý byly pro město příliš vysoké - osm milionů korun za čtyřletý pronájem dvou radarů bylo pro radnici moc.
