Kromě obav, že se maroděním v době krize znelíbí svému zaměstnavateli, stojí za změnou chování i fakt, že většině lidí se od Nového roku marodit už nevyplatí. Potvrzují to lékaři i firmy, které nemocné kontrolují a mají nouzi o zakázky.
"Krátkodobé marodění hodně pokleslo. Lidé si raději berou dovolenou nebo to řeší jinak," říká obvodní lékařka Anna Karásková z Mostu, tedy z regionu s nejvyšší nezaměstnaností v zemi ve výši 15 procent.
Fingování nemoci, aby mohl člověk vzít melouch, vylepšit si byt nebo odjet na chatu, se už dnes nevyplatí. "I při malé mzdě, například 10 tisíc korun měsíčně, přijde člověk za týden nemoci o několik tisíc korun a to je v napjatém rodinném rozpočtu velmi znát," říká mzdová účetní Milada Heráková.
Nemocenská místo části mzdy
"Mám pupeční kýlu a odkládal jsem operaci. Teď si nemohu dovolit stonat," říká Antonín Černý z Ostravska, topič v ArcelorMittalu.
Bojí se, že při dlouhodobé nemoci by nebyl schopen včas uhradit složenky, protože správa sociálního zabezpečení může poslat nemocenskou až s měsíčním odstupem od doručení neschopenky.
Dříve se závislosti na příjmech z nemocenské snažili vyhnout hlavně lidé s vyššími výdělky, pro které znamenala finanční ztráty. V době hospodářského poklesu se do práce bojí nepřijít i dělníci z továren – bojí se propouštění. A ty, kteří už se na nemocenské ocitnou, si firmy dobře hlídají.
"Výrobní podniky jsou vždy přísnější než kancelářské. Když vypadne na výrobní lince člověk, musí se za něj hned najít náhrada a ta se musí zapracovat. Je to dražší," říká Jan Majer z brněnské firmy Omeganet, která kontroluje nemocné.
Kalkulačku nemocenské najdete zde |
Lidé si sice dávají velký pozor, ale ke zneužívání nemocenské dochází zřejmě i nadále – ze strany firem.
"Majitel firmy svým lidem doporučí, aby šli na nemocenskou třeba se zubama nebo se zády, když je to stejně občas trápí. Bude jim sice muset prvních čtrnáct dní platit, ale je to pořád méně, než kdyby je poslal domů a vyplácel jim 60 procent mzdy v částečné nezaměstnanosti," říká Martin Mazur z detektivní firmy Markon, která kontroluje nemocné. Konkrétní firmy však jmenovat nechce.
Lékaři pochopitelně s nařčením, že napíší neschopenku na přání i zdravému, nesouhlasí. "Vždy je to odůvodněné, jde nám o to, jak se člověk cítí. O tom nemůže rozhodovat zaměstnavatel, kdo může a nemůže dostat neschopenku," říká lékařka Karásková.
Místo neschopenky ošetřovné na dítě
Ačkoliv se nový zákon snaží snížit riziko fingovaného marodění na minimum, některé díry v něm zůstávají. Kdo má malé děti, je pro něj výhodné marodit společně s nimi. Nenechá si však napsat neschopenku, ale ošetřovné na dítě.
Kalkulačku ošetřovného najdete zde |
Například maminka s patnáctitisícovou hrubou mzdou by dostala za devět dní na neschopence od firmy jen 1 500 korun, na ošetřovném však bude mít od státu ještě téměř o tisícikorunu víc.
Navíc se nemusí bát, že přijde kontrola. To, zda je s dítětem skutečně doma, nikoho nezajímá.
Podle ekonoma Leoše Vítka z VŠE zůstává systém nemocenské nevyvážený. První tři dny bez koruny jsou příliš drsné, na druhé straně nemá logiku, aby nemocní od 15. dne dostávali zaplaceno i za soboty a neděle.
"Vždyť o víkendu zaměstnanec také nedostává mzdu. Je to pozůstatek z padesátých let," poznamenává Vítek.
