„Pandemie nemoci covid-19 se bezesporu tvrdě promítla do hospodaření státu. Z našeho pohledu na sebe však vzala roli katalyzátoru, zesilovače problémů, kterými naše země v oblasti nakládání s veřejnými prostředky trpí dlouhodobě a na které jsme opakovaně upozorňovali,“ uvádí k výroční zprávě prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala.
Chaos, podcenění a respirátory za 777 korun. NKÚ prověřil stát kvůli pandemii |
Podle NKÚ se v roce 2020 projevila dlouhodobá neschopnost státu dokončit zásadní projekty, které mají přinést pozitivní dopad na život lidí v Česku. „Společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů je také to, že stát nedokáže jednat cíleně a systematicky, ať už jde o budování infrastruktury, digitalizaci nebo sociální oblast,“ konstatuje zpráva.
„Výsledek hospodaření státu nelze však přičítat jen vlivu pandemie. Stojí za ním i to, že stát odkládá řešení dlouhodobých problémů. Nevýkonnost státu se promítla nejen do reakce na pandemii, ale i do oblastí, jako jsou rozvoj dopravní infrastruktury, digitalizace státní správy nebo sociální oblast. Negativní dopady nejen na tyto oblasti měla i přebujelá byrokracie, pomalé procesy a nekoordinovanost,“ dodal Kala.
Reagujeme na tvrzení NKÚ, podle kterého nárůst poloviny výdajů v roce 2020 nesouvisel s šířením pandemie. Také nárůst sociálních dávek nebo vyšší investice byly reakcí na pandemii, snižovaly totiž sociální tlaky a podporovaly růst HDP. https://t.co/GzFFIPuKtC
Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí. „Je nutné si uvědomit, že kromě pomoci podnikatelskému sektoru a ekonomice, která jen ze státního rozpočtu v roce 2020 dosáhla 217 mld. Kč, s pandemií nerozlučně souvisely i další výdaje. Jedná se například o vyšší sociální dávky (+36 mld. Kč oproti původnímu rozpočtu), nebo kapitálové výdaje (+ 26 mld. Kč oproti původnímu rozpočtu). I tyto vyšší výdaje měly za cíl stabilizovat tuzemskou ekonomiku,“ uvedli v reakci zástupci resortu.
Schodek státního rozpočtu dosáhl loni 367,4 miliardy korun. Zejména kvůli meziročnímu poklesu plnění příjmů státního rozpočtu, chybějícím úsporám a výraznému nárůstu výdajů. Jak upozorňuje NKÚ nerostly však jen výdaje související s pandemií koronaviru, ale i běžné. Celkové výdaje v roce 2020 meziročně vzrostly o 291 miliard korun na 1 842,9 miliardy korun. „Minimálně 147 miliard korun ale nesouviselo přímo s pandemií nemoci covid-19, šlo například o jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení nemocnic a další,“ poukazuje NKÚ.
Zvýšil se také podíl státního dluhu na 36,5 % HDP, zatímco v roce 2019 byl 28,5 % HDP. „ČR je sice stále jedna z nejméně zadlužených zemí EU, podle odhadu Evropské komise je ovšem tempo zadlužování jedno z nejrychlejších. Takový výsledek ohrožuje budoucí stabilitu veřejných financí,“ upozornil kontrolní úřad.
Výkon státní správy se nelepší
NKÚ poukazuje také na to, že od roku 2016 pravidelně narůstá počet státních zaměstnanců, ale podle něj to nemá významnější dopad na zlepšení výkonu státní správy. Jen v letech 2016 až 2019 se zvýšil objem peněz na platy a ostatní platby o 58 miliard korun.
Rozpočet nebyl připraven na krizi, pandemie nemůže za všechno, kritizuje NKÚ |
„Přírůstek státních zaměstnanců mezi lety 2013 a 2021 je dominantně ze 73 procent zapříčiněn nárůstem pracovních míst v oblasti pedagogických a nepedagogických pracovníků v regionálním školství a z dalších 16 procent nárůstem pracovníků bezpečnostních složek a vojáků z povolání. Tento trend vnímáme jako správnou investici do budoucnosti České republiky,“ komentovalo zjištění NKÚ ministerstvo financí.
Úřad ve zprávě také uvádí, že příkladem nevyužité příležitosti ke zlepšení služeb státu pro občany může být systém elektronické identifikace a Portál občana, na které ministerstvo vnitra vynaložilo téměř 250 milionů korun, ale které však širokou nabídku dostupných služeb občanům nezajistily. „Současně ani nabízené služby nebyly pro občany natolik atraktivní, aby o ně projevili zájem,“ podotýká zpráva.
MF: Stát dokázal i ušetřit
Ministerstvo financí dále v reakci popřelo, že by vláda rezignovala na úsporná opatření. „Již v roce 2020 došlo ke krácení počtu míst, které bylo navíc doprovázeno snížením tzv. užších provozních výdajů rozpočtových kapitol o 10 procent. Jedná se zejména o výdajové položky na nákup materiálu, vody, paliv a energií či služeb,“ reagovali zástupci resortu.
NKÚ je nezávislá ústavní instituce. Jeho úkolem je prověřovat, jak stát hospodaří se státním majetkem a penězi ze zahraničí. Vyjadřuje se ke státnímu závěrečnému účtu a dohlíží také na plnění státního rozpočtu. Jeho kontrolní závěry projednává vláda a zabývají se jimi i poslanci z kontrolního výboru.
Úřad loni dokončil 30 kontrolních akcí, navštívil při nich 152 institucí a prověřil majetek a peníze v celkovém objemu 108 miliard korun. Pro letošní rok zatím úřad naplánoval 36 kontrol.
