Od 1. ledna do 31. srpna 2020 zaplatilo ministerstvo zdravotnictví za pomůcky 8,5 miliardy korun, uvedl NKÚ v tiskové zprávě. Ministerstvo podle něj na nedostatek pomůcek reagovalo se zpožděním.
Ministerstvo podle NKÚ přípravu zdravotnického systému na epidemie dlouhodobě podcenilo. Od roku 2011 ministerstvo zdravotnictví ani jednou neaktualizovalo Pandemický plán České republiky. Od téhož roku se neměnil ani stav pohotovostních zásob ochranných pomůcek. Na konci roku 2019 v zásobách bylo 10 tisíc respirátorů.
Klíčové údaje za leden až srpen 2020 | foto: NKÚ
„Fakultní nemocnice měly ve svých zásobách necelých 5,5 tisíce respirátorů FFP3, což jim stačilo jen pro 20 procent odborného personálu, a to na dobu v řádu hodin,“ uvedl NKÚ.
„Samotné nákupy ochranných pomůcek provázel chaos daný i tím, že na ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu vnitra existovaly na sobě nezávislé nákupní týmy, které nespolupracovaly. Vše pak vyústilo ve smluvní podmínky nevýhodné pro stát, výrazné rozdíly v cenách srovnatelných OOP (osobní ochranné prostředky pozn. red.), nedostatky v jejich kvalitě a problémy s dopravou ze zahraničí,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
Premiér Andrej Babiš v pondělí dopoledne uvedl, že zprávu NKÚ ještě detailně nečetl. „Ministerstvo zdravotnictví nikdy nic nenakupovalo. Je neuvěřitelné, že nejsme schopni nakoupit ani antigenní testy napřímo, že to musíme dělat přes prostředníka. Přitom by to bylo jednodušší,“ uvedl Babiš k nákupům ochranných pomůcek. „NKÚ objevilo Ameriku,“ pronesl premiér dále ke zprávě NKÚ. Podle něj je stát nějakým způsobem nenormálně zřízený, přesto podle něj nákupy ochranných pomůcek podcenily všechny státy na světě.
Museli jsme nakoupit rychle, reaguje Hamáček
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka kontrolní zpráva NKÚ opomíjí kontext. „Ministerstvo vnitra bylo na jaře 2020 vedeno jednou jedinou snahou – zajistit co nejrychleji co nejkvalitnější ochranné osobní pomůcky, kterých byl po celém světe enormní nedostatek,“ uvedl ve svém stanovisku. Podle něj v té době na trhu panovala velmi specifická a napjatá situace. „Nefungovaly standardní mechanismy, docházelo k přeplácení zakázek mezi jednotlivými odběrateli,“ podotýká. Vnitro muselo koupit pomůcky rychle, uvedl k výtkám NKÚ.
V neděli přibylo 2 373 nakažených, zdravotníci naočkovali 8 077 lidí |
Úkolem ministerstva vnitra nikdy nebylo zajistit plošný nákup ochranných prostředků, uvedl Hamáček. Ministerstvo se úkolu ujalo až ve chvíli, kdy bylo evidentní, že ministerstvo zdravotnictví ani jiná složka státu to sama nezvládne. O nákupy se na ministerstvu vnitra staraly dva týmy, které zajišťovaly shánění ochranných pomůcek v Číně. „Při tom jsme postupovali naprosto v souladu se zákonem a vládním usnesením,“ hájí postup ministerstva Hamáček.
Jenže týmy podle NKÚ mezi sebou nespolupracovaly. „Týmy mezi sebou nespolupracovaly, nesdílely informace o cenách nebo potenciálních dodavatelích,“ vytýká ministerstvům ve zprávě NKÚ. Oba resorty pak podle NKÚ uzavíraly smlouvy s dodavateli, aniž by si je prověřily. Výsledkem byly podle úřadu pro stát nevýhodné smluvní podmínky.
Podle ministerstva zdravotnictví spolupráce mezi resorty probíhala na denní bázi, a to jak v oblasti přepravy, tak distribuce. „Existence dvou nákupních týmů – MV a MZ – stát nijak neoslabila, neboť MV nakupovalo především v přímo v Číně a zásobovalo kritickou infrastrukturu, pracovníky v sociálních službách a další skupiny obyvatel, zatímco MZ nakupovalo od jiných dodavatelů, z různých částí světa a zásobovalo zdravotnické pracovníky. Jednalo se o vzájemně se doplňující obchodní aktivity,“ uvádí.
„Chaos a doslova „komerční džungle“ na počátku pandemie panovaly na celém globálním trhu a jistě ho nezpůsobilo to, že v ČR nakupovaly ochranné pomůcky dva úřady,“ dodal úřad.
Jak nakupovaly resorty | foto: NKÚ
„Panovala bezprecedentní situace v obchodování s danými komoditami provázená nejrůznějšími ochranářskými, obchodně politickými, epidemiologickými opatřeními a horečnými nákupními aktivitami všech států. V důsledku těchto okolností vzrostly v daném období mnohanásobně ceny osobních ochranných pomůcek na českém i mezinárodním trhu, měnily se každým okamžikem, několikrát denně, a to v závislosti na mnoha aspektech, které s ohledem na danou situaci byly zhola nepředvídatelné a bylo zcela nezbytné na ně operativně reagovat,“ uvedlo ve svém prohlášení ministerstvo zdravotnictví.
V krátké době pak musel stát kvůli šíření covidu-19 nakoupit miliony roušek, respirátorů, rukavic a brýlí nebo testů na koronavirus. Od 1. ledna do 31. srpna 2020 za pomůcky a materiál ministerstva zdravotnictví a vnitra zaplatila podle NKÚ 8,5 miliardy korun včetně dopravy a souvisejících služeb.
Vnitro pak například nakupovalo respirátory FFP3 za ceny od 60 do 422 korun za kus. Ministerstvo zdravotnictví dokonce kupovalo i respirátory nižší třídy FFP2 až za 777 korun za kus. „Výsledky kontroly ukázaly, že stát podcenil přípravy na krize a na problémy při jejich zvládání. Cílem naší kontroly je poučit se,“ sdělil prezident NKÚ Miloslav Kala.
Většina dodavatelů podle NKÚ byla doporučena česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce, čínským velvyslanectvím, čínským ministerstvem obchodu a zdravotnictví nebo čínskými regionálními vládami.
Kumulace podle dodavatelů | foto: NKÚ
Chaos a nedostatky?
„Co se týká kvality dovážených OOP, tisková zpráva kontrolní závěry bohužel velmi zevšeobecňuje. Ministerstvo nechávalo všechny dovážené dodávky testovat u Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a až na naprosté výjimky dovážené OOP ve zkouškách obstály. Připouštím, že se vyskytly případy, kdy jsme museli zboží reklamovat. Nicméně reklamace byla vždy uznaná a vadné zboží bylo nahrazeno zbožím odpovídající kvality,“ uvedl s tím, že odmítá tvrzení, že by OOP nakoupené vnitrem byly nekvalitní a ohrozily tak zdravotníky.
Organizace našich nákupů podle Hamáčka nebyla chaotická a plná nedostatků. „Všechny naše postupy efektivně a hospodárně pomohly zamezit šíření pandemie. (...) Kdyby se ministerstvo řídilo striktně formalistickými postupy doporučovanými NKÚ, nebylo by s největší pravděpodobností schopné vyřešit v tak krátkém čase kritický nedostatek OOP na začátku pandemie se všemi důsledky pro zdraví a životy občanů ČR, zejména zdravotníků,“ uvádí Hamáček v závěru.
Pohled na výsledky testování kvality OOP a ZP u vzorku vybraného NKÚ | foto: NKÚ
Vysoké rozdíly v jednotkových cenách pomůcek se ale podle NKÚ objevovaly i v době, kdy se již situace kolem nákupů ve světě uklidňovala. „Nejvýznamnější cenové výkyvy u jednotlivých typů OOP a ZP (zdravotnických prostředků, pozn. red.) zjistili kontroloři jak na začátku nouzového stavu, tak v odstupu několika týdnů, kdy už bylo zboží dostupnější,“ sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.
„Nákupy ministerstva zdravotnictví i ministerstva vnitra poznamenala nejen časová tíseň a nedostatek OOP a ZP na domácím i globálním trhu, ale také existence dvou samostatných týmů, které navzájem nespolupracovaly. To vedlo k oslabení pozice státu při vyjednávání o cenách a k nižší transparentnosti nákupů,“ doplnila.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle NKÚ se také vnitro u tuzemských dodavatelů často spoléhalo na to, že dodají pomůcky s platnou certifikací pro trh EU, a neověřovalo kvalitu pomůcek. „Při dodání OOP pro ministerstvo vnitra však ve většině případů certifikát předložen nebyl,“ doplnila mluvčí NKÚ. Kontroloři prověřili část objednávek - 28,3 milionu kusů pomůcek za 1,8 miliardy korun, z nichž 13,3 milionu vzorků respirátorů testům napoprvé nevyhovělo.
„Výsledky kontroly ukázaly, že stát podcenil přípravy na krize a na problémy při jejich zvládání. Cílem naší kontroly je poučit se. Doufám proto, že informace, s nimiž NKÚ přichází, budou skutečně využity a napomůžou k tomu, aby nás v budoucnu podobné události nezaskočily, abychom byli připraveni rychle, smysluplně a zároveň hospodárně reagovat,“ dodal k výsledkům kontroly prezident NKÚ Miloslav Kala.
