Donáthovi prodali byt, aby se mohli přestěhovat do většího. V prosinci 2016 si za 2 miliony korun koupili dům po kompletní rekonstrukci. „Na první pohled bylo vše v pořádku. V domě byly nové podlahy, dveře, fasáda i střecha. V inzerátu bylo uvedeno, že se jedná o dům s nízkými náklady na vytápění. V místnostech byly elektrické přímotopy, které nám realitní kancelář prezentovala jako „moderní japonské přímotopy, které ‚téměř nic nespotřebují‘,“ popsali koupi Donáthovi.
Developeři utíkají z Prahy. Starý územní plán brzdí výstavbu nových bytů |
Po zimě se ale na zdech začaly objevovat fleky, a když přišel účet za vytápění po první sezoně, Donáthovi se nestačili divit. Náklady byly astronomické a pro rodinu téměř likvidační.
Každý rok v Česku proběhne převod zhruba půl milionu bytů a rodinných domů. Technický stav nemovitosti se smluvně mezi kupujícím a prodávajícím řeší jen v 10 procentech případů. Vyplývá to ze zjištění společnosti Zdravá nemovitost, která pomáhá lidem se zajištěním služeb odborníků na prověření a reklamaci vadných nemovitostí. Není proto divu, že mnoho kupujících po čase zjistí, že koupená nemovitost je v horším stavu, než při prodeji čekali.
Kvůli flekům na zdech si Donáthovi pozvali technického inspektora, který konstatoval, že dům byl předělán účelně na ziskový prodej s použitím těch nejlevnějších materiálů. Za rekonstrukcí a prodejem v tomto případě stála realitní kancelář. Skryté a uznatelné vady byly vyčísleny na 700 tisíc korun. Donáthovi se nedali a s pomocí právníků zahájili s realitkou vyjednávání o mimosoudní dohodě.
Nejčastější závady při kontrole nemovitostí |
„Zkušenost s pozdějším objevením vad má dle výsledků našeho průzkumu téměř jedna třetina kupujících. Ve skutečnosti jich však bude mnohem více, protože některé defekty se projeví až po delším čase, přestože byly, zatím bez viditelných příznaků, přítomny již během nákupu,“ vysvětluje Michal Flachs, jednatel společnosti Zdravá nemovitost.
Donáthovi postupovali správně. Nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 umožňuje kupujícím nových i starších nemovitostí objevené skryté vady reklamovat až do pěti let od uzavření kupní smlouvy. Více než třetina lidí však vůbec neví, že toto právo má. Ukázal to průzkum společnosti Zdravá nemovitost, který pro ni vypracovala agentura Response Now.
Vše začíná prevencí
Stav nemovitosti by měl být podrobně popsán v kupní smlouvě. Realita je ovšem často jiná. Advokáti spolupracující se společností Zdravá nemovitost zjistili, že odpovídající popis stavu není z 90 procent obsažen ani ve smlouvách vypracovaných realitními kancelářemi. Ty přitom zajišťují přes 50 procent obchodů.
Mírný nárůst poptávek po určení a definování skrytých vad zaznamenala i společnost Bytecheck. „Paradoxně ale, patrně díky přetlaku poptávky na trhu, neubývá nabídek prodejů, při kterých je zjištěn problém,“ sdělil hlavní inspektor společnosti Bytecheck Peter Mosio.
Byty zdražují, nejvíc rostou ceny 2+kk. I kvůli Airbnb |
Za neupozornění na vady jsou odpovědní prodávající. Ti se však často pokoušejí odpovědnosti zbavit pomocí následujících formulací v kupní smlouvě: „Nemovitost se kupujícímu přenechává, jak stojí a leží“, případně „Kupující nabývá nemovitost ve stavu, v jakém se nachází ke dni podpisu smlouvy“ nebo „Kupující byl seznámen s technickým stavem nemovitosti“.
Tyto formulace jsou v kupní smlouvě zbytečné, protože prodávajícího odpovědnosti za vady nezbavují. Avšak smlouva je při uplatňování reklamace vždy důležitá.
„Skrytou vadou může být jak skutečná závažná vada, tak třeba i vada na rozvodu vody, která není vidět a projeví se při napouštění bazénu. Byť půjde o malou vadu, prodávající je povinen uhradit opravu,“ varuje viceprezident Asociace realitních kanceláří České republiky Miroslav Duda a dodává, že pokud prodávající podcení přípravu kupní smlouvy, může se stát, že doslova zapláče nad výdělkem.
Reality pod lupouPomáháme čtenářům vyřešit jejich problémy s bydlením |
Technickou kontrolu před koupí doporučuje i realitní kancelář Fincentrum Reality. Klienti by si ale měli dát pozor, aby si zajistili opravdu kvalitního inspektora. „Na trhu se pohybují také inspektoři, kteří neposkytují zcela pečlivou službu,“ upozorňuje vedoucí právního oddělení Fincentrum Reality Andrea Daňhelová.
Tento nástroj je podle ní také lehce zneužitelný v neprospěch prodávajícího. Neprofesionální inspektoři například nemusí včas upozornit na skryté vady. Druhým extrémem je pak umělé a nepodložené snižování kupní ceny.
