Na webu daneelektronicky.cz klikne majitel účtenky na záložku Elektronická evidence tržeb. Do následného formuláře pak musí ručně přepsat z účtenky celkem čtyři údaje (podívejte se na video): DIČ, datum a hodinu prodeje, souhrnnou částku a prvních 16 čísel ověřovacího kódu (FIK nebo pokud na účtence není, protože nefungoval internet, tak BKP). A pak ještě zaškrtnout, jestli jde o tržbu evidovanou v tzv. běžném režimu nebo ve zjednodušeném režimu. To musí být na účtence výslovně napsáno.
Vyplnění trvá zhruba půl minuty, pokud člověk příliš netápe. Český způsob ověřování je tak pro zákazníky poměrně nekomfortní. „Ve Slovinsku na to mají mobilní aplikaci, která umí účtenky ověřovat přes QR kód (grafické vyjádření údajů na účtence, pozn. red.), který je na nich uveden,“ říká Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka, dodávající pokladní systémy pro EET.
Finanční správa o tom ví. „O úpravě diskutujeme, nebude to ale hned. Teď se soustředíme hlavně na rozjezd a na bezchybné fungování systému EET,“ říká Petlachová.
Od 1. listopadu začalo už několik stovek obchodníků v rámci zkušebního režimu tržby evidovat a vydávat účtenky s ověřovacími kódy. Ověřování si tak lze vyzkoušet už teď.
Když účtenka v systému není
Pokud je účtenka v pořádku, objeví se hláška: „Účtenka byla úspěšně ověřena, je evidována v systému evidence tržeb.“ Když účtenka v systému není, systém zahlásí „Účtenka nebyla v systému nalezena“.
A hned se nabídne zákazníkovi formulář, do kterého může vyplnit adresu obchodu, případně jiné podrobnosti o obchodníkovi, pokud jde například o mobilní stánek. Měl by také připsat, co si vlastně koupil, aby bylo jasné, jestli to do EET spadá nebo ne.
Nepřítomnost účtenky v systému ještě automaticky neznamená, že obchodník podvádí. Může se to stát v případě, kdy obchodník prodává zboží, které zatím do evidence nespadá. Od prosince se evidence týká zatím jen jídla a pití v restauracích a barech a ubytování v hotelech a penzionech. V tom případě má obchodník plné právo zmáčknout tlačítko „neevidovat v EET“, které většina pokladních systémů nabízí (více o možnosti čtěte zde).
Druhá regulérní příčina může být, že obchodníkovi zrovna nešel internet (zákazník to pozná podle sáhodlouhého PKP kódu, který bude na účtence vytištěn). Na dodatečné poslání účtenky do systému pak má 48hodin od jejího vystavení. A v případě, že obchodník podléhá zjednodušeného režimu, může trvat i pět dní, než se účtenka v systému objeví. V tom případě je však vše v normě.
Existuje také možnost, že nějaký kód na účtence bude, ale ani po několika dnech při ověřování nesedí. Jak vyplývá ze zkušeností v jiných zemí, na trhu se mohou objevit softwary, které si obchodník do pokladny nainstaluje a které si kódy vymýšlejí. Na účtence vše vypadá zdánlivě v pořádku a zákazník nemá podezření, jenže do centrálního systému EET se nic neposílá.
„Bonzovací web“ a účtenková loterie
Finanční správa připravila také „bonzovací“ formulář pro případy, že zákazník od obchodníka nedostane účtenku vůbec: „Nahlášení nevydané účtenky“. Ten zatím ale nefunguje, spustí se až od prvního prosince 2016.
Stejným způsobem jako ověřování účtenek zřejmě budou zákazníci přihlašovat své účtenky do účtenkové loterie. Tu ministerstvo financí chystá spustit v první polovině příštího roku. „V tuto chvíli probíhá nastavování jednotlivých parametrů a definování strategie hry a ministerstvo brzy vypíše veřejnou zakázku na zajištění chodu loterie,“ říká Petra Petlachová, mluvčí finanční správy.
Velké maloobchodní řetězce už avizovaly, že budou účtenky přihlašovat za zákazníky automaticky při nákupu. Lidé pak budou muset nicméně v čase slosování zkontrolovat, jestli jejich číslo náhodou nevyhrálo a o výhru se přihlásit a svojí účtenku předložit.
