„Určitě to nejsou průlomové změny, ale jsou pozitivní,“ uvedla šéfka Česko-slovensko-kubánské smíšené hospodářské komory Ivana Tichotová, jejíž organizace vznikla v létě s cílem podpořit nejen obchodní výměnu mezi oběma zeměmi. Kubánská vláda, která je stále terčem kritiky za porušování lidských práv a nerespektování svobody slova, nedávno přijala nový zákon o investicích. Ten má do země, kde žije valná část obyvatel na hranici chudoby, dostat potřebné finance.
Čeští podnikatelé se shodují, že po prvních schůzkách se zástupci úřadů a podniků bude klíčové pojistit finance, které za své produkty dostanou od místních podniků.
„Vyjednává se o tom, aby se zvýšila pojištěná částka, za kterou bude možné s Kubou obchodovat,“ přiblížila jeden ze stěžejních bodů jednání Tichotová. Komora chce mimo jiné zařídit partnerství mezi několika českými a kubánskými školami, které by pro skupinu místních žáků znamenalo maturitu na české úrovni.
Česká značka nerezaví
V Havaně téměř každý člověk starší 30 let zná Československo, s nímž si Českou republiku většina okamžitě spojí. To by podle podnikatelů mohla být při dalších jednáních jistá výhoda, ačkoli většina firem nemá tak dlouhou tradici.
„Zaznamenal jsem, že dobře vnímají Československo, ale my nenavazujeme na předrevoluční vztahy, jsme zcela nová firma,“ uvedl ředitel brazilské odbočky společnosti Linet Martin Lošťák.
Firma je úspěšným exportérem nemocničních lůžek a ráda by uzavřela smlouvy s kubánskými státními zdravotnickými zařízeními. Složité pronikání do zdejšího systému, ovládaného byrokracií, ale prý bude vyžadovat čas.
„Vyplynuly tu nějaké kontakty, na nichž musíme pracovat. Situace je tu poměrně složitá, není to jednoduchý trh,“ pronesl Lošťák větu, kterou po jednáních v Havaně opakovala velká část zástupců více než dvou desítek firem.
Tradice výrobků z bývalého Československa je v kubánské ekonomice stále viditelná i kvůli tomu, že stát dosud příliš neinvestoval do inovací a některé součásti - například elektráren či strojírenských podniků - dosluhují. V tom vidí šanci velké podniky, jako například strojírenský gigant Vítkovice.
„Nejzajímavější jednání bylo ohledně energetiky. Nejedná se o dodávky nových elektráren, ale o náhradní díly pro ty stávající... Pokud se dohodneme, mohla by se tady postavit válcovna,“ shrnul výstup jednání ředitel obchodního rozvoje vítkovického holdingu Roberto Clemente.
Turismus stále táhne
Společnost Alagia chce zase zachytit potenciální nárůst počtu turistů, kteří by mohli začít přijíždět ze Spojených států po uvolnění amerického embarga. Na ostrově jsou desítky luxusních hotelů a stavějí se další. Firmě se například podařilo předjednat dodávky masážních rybiček, které jsou k vidění i v centru Prahy.
„Místní firmy budou vlastníky a my na tom byznysu budeme mít jen menšinový podíl. S tím jsme spokojeni,“ přiblížil majitel společnosti Alessandro Alagia princip, který je pro státem řízené kubánské podniky nejakceptovatelnější.
Podle některých podnikatelů však měla Praha vyslat silnější politickou delegaci, která by mohla výrazněji podpořit počátky obchodních aktivit. Jednání na „ostrově svobody“ už má za sebou slovenská skupina v čele s premiérem Robertem Ficem a ministry zahraničí a financí. Fico jednal s prezidentem Raúlem Castrem, stejně jako v létě francouzský prezident François Hollande, který přivezl na Kubu přes 200 zástupců firem.
