Projekt KOMPAS běží několik let a sleduje vývoj pracovního trhu. „V projektu budeme pokračovat a chceme rozšířit práci s daty, abychom efektivně spolupracovali s dalšími subjekty. Vnímáme rozvoj digitalizace, do deseti let nebude obor, který by tím nebyl dotčen. Chceme projekt propojit s oblastí školství, abychom věděli, jaké kompetence potřebuje trh,“ uvedl Jurečka.
Ministr v návaznosti na digitalizaci uvedl, že je potřeba proměnit strukturu vzdělávání. „Chci, aby absolvent měl digitální dovednosti, ovlivní totiž všechny obory. I opravář zemědělských strojů dnes musí mít velmi dobré kompetence v digitální oblasti. Na tuto potřebu ale obory stále nereagují. Digitalizace přitom protne všechny profese,“ upozornil Jurečka.
Pokud si tedy Česká republika chce udržet konkurenceschopnost, tak podle ministra musí přidat na aktivitě v oblasti vzdělávání lidí. „Musí ale vzniknout propojený systém, není to jen na nás,“ zdůraznil Jurečka.
Klíčoví jsou podle něj zaměstnavatelé. „Na firmy to bude klást velké nároky. Některé z nich už pracují na vzdělávání svých pracovníků. Vidíme, že i u generace dnešních čtyřicátníků budeme muset zvýšit jejich kompetence,“ doplnil ministr.
Třetí oblast, na kterou se chce MPSV zaměřit, jsou rodiče dětí. Podle Jurečky totiž oni mají vliv na to, kam dítě půjde studovat.
Projekt KOMPAS chce do budoucna reagovat i na regionální rozdíly pracovního trhu, ale i aktuální situaci, jako je inflace nebo válka na Ukrajině.
„Vláda opakovaně upozorňuje, že jsou před námi v ekonomice obrovské výzvy. KOMPAS by mohl pomoci se nám zorientovat. Velmi intenzivně s tímto nástrojem pracuje například Irsko,“ zmínil Petr Rafaj ze Svazu průmyslu a obchodu s tím, že KOMPAS může být podkladem pro rozhodování o dalším vývoji práce. Například o tom, jaký studijní obor se otevře a jaký nikoli.
Musíme lákat zahraniční pracovníky
Rafaj dodal, že v Česku není zvykem se za prací stěhovat. Kvůli tomu je nutné mapovat také regionální pohled. Podle něj je velmi důležitý demografický vývoj. Na odlehlých místech se může krátce zvýšit nezaměstnanost, ale z dlouhodobého hlediska mohou ztratit české firmy konkurenceschopnost kvůli tomu, že zaměstnanci zkrátka nebudou. Firmy by pak v Česku neinvestovaly, nenašly by tu totiž pracovní sílu.
„Jsou tu obory, které nemají uplatnění. Je velké množství lidí, kteří pak nepracují ve svém vystudovaném oboru,“ doplnil Rafaj s tím, že 100 tisíc Ukrajinců český trh absorboval a stále mu lidé chybí.
Zmínil také, že lidé, kteří nyní vstupují na pracovní trh se hlavě musí umět adaptovat na budoucí podmínky. „Je jisté, že lidé, kteří nyní vstupují na trh, tak až půjdou do důchodu, jejich profese bude diametrálně odlišná,“ upozornil Rafaj. Doplnil také, že nabírají na významu i takzvané měkké dovednosti.
Jurečka vypočítal, že v příštích letech bude v Česku chybět až dvě stě tisíc lidí. Na to podle něj musíme reagovat a přizpůsobit tomu i naši politiku pracovní migrace při zachování její bezpečnosti. „Dnes hledáme v zahraničí i vysoce kompetentní pracovníky, vědce a tak dále. Bavíme se o migraci z Japonska i Jižní Koreje. Česko možná bude muset dělat v zahraničí kampaně, aby tyto lidi dostalo k nám,“ uzavřel Jurečka.
