„Když se podívám na vývoj minimální mzdy vůči průměrné mzdě v České republice i na to, že zvyšujeme také zaručenou mzdu, tak s ohledem na ekonomickou situaci bychom se měli pohybovat někde kolem 41 procent vůči průměrné mzdě,“ uvedl Jurečka.
„Musíme si uvědomit, že to neplatí vláda, ale platí to zaměstnavatelé. Musí na to mít. Musíme být v této složité situaci velmi opatrní, abychom s vaničkou nevylili dítě a nezpůsobili nárůst nezaměstnanosti. Prioritní zájem je udržet nízkou nezaměstnanost,“ vysvětlil Jurečka. Podle něj je poměr 41 procent minimální mzdě ke mzdě průměrné „jeden z nejvyšších za poslední roky“.
EU se shodla na minimální mzdě, přijde do dvou let. V Česku přesáhne 20 tisíc |
Průměrná mzda v letošním druhém čtvrtletí podle statistického úřadu činila 40 086 korun. Z ní 41 procent odpovídá 16 435 korunám. V podkladech k nařízení o zvýšení důchodů Jurečkovo ministerstvo ale počítalo pro příští rok s průměrným výdělkem kolem 40 400 korun. Aby se tak minimální mzda rovnala 41 procentům, navýšení by mělo odpovídat asi 350 korunám. Jurečka tuto částku nepopřel.
„Můžeme se bavit o nějakém zaokrouhlení. Pokud by se sociální partneři dohodli na částce vyšší, nemám s tím problém,“ dodal šéf resortu práce. Podle něj pak o přidání bude debatovat vedení vládní pětikoalice.
Odbory žádají dva tisíce
O minimální mzdě jednala tripartita. Odboráři a podnikatelé se na přidání ani letos nedohodli. Jurečka je vyzval, aby ve vyjednávání pokračovali a snažili se najít „aspoň nějaký interval“ částek.
Odbory požadovaly kvůli prudkému zdražování navýšení minimální mzdy o 2 000 korun ještě letos. S tím kabinet nesouhlasil. Předseda odborů Josef Středula s návrhem Jurečky nesouhlasí, požaduje nadále mnohem vyšší nárůst minimální mzdy.
„To, co navrhuje ministr Jurečka, je nárůst minimální mzdy o 200 korun. Inflace je ale 18 %. To je nepřijatelné,“ uvedl Středula na Twitteru.
To, co navrhuje ministr @MJureka, je nárůst minimální mzdy o 200 korun. Inflace je ale 18 %. To je nepřijatelné.
Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady rostou. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot. Poukazují na to, že s minimální mzdou se navyšuje i zaručená mzda. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy teď do 32 400 korun.
Přiměřené minimální mzdy upravuje nová evropská směrnice, kterou by měly členské státy do své legislativy přenést do dvou let. „Při posuzování přiměřenosti minimální mzdy vůči hladině hrubých mezd mohou být vodítkem ukazatele, které se běžně používají na mezinárodní úrovni, jako je 60 procent mediánu hrubé mzdy a 50 procent průměrné hrubé mzdy,“ uvádí předpis.
