Návrh v prvním čtení podpořilo 505 europoslanců z 641. Nyní předloha poputuje ještě do Rady EU, kde se předpokládá, že ji formálně schválí ještě v září. Poté dostanou země dva roky, aby její obsah začlenily do národního práva.
Minimální mzda má být nově přiměřená a důstojná. Členské státy ji ve svých pravidlech mají upravit podle skutečné kupní síly, pohybu cen nákupního koše a také 50 % průměrné mzdy či 60 % mediánové. V Česku je aktuálně minimální mzda 16 200, podle doporučení by tak přesáhla 20 tisíc korun. Je to více, než aktuálně žádají odbory. Ty bojují za zvýšení na 18 200 kroun.
(V článku byly původně uvedeny hodnoty a podmínky, které vycházely z dřívějších informací o směrnici a jiného znění, než bylo nakonec přijato. Text jsme dodatečně aktualizovali 15.9., pozn. red.)
EU chystá každé zemi minimální mzdu. V Česku by stoupla o čtyři tisíce |
Předseda odborových svazů Josef Středula považuje schválení směrnice za velmi pozitivní. „Celou dobu projednávání jsme upozorňovali na to, že česká minimální mzda je hluboko pod těmito údaji, o kterých hovoří dokument schválený europoslanci. Kdyby vláda minulá nebo současná začala dynamičtěji zvyšovat minimální mzdu, tak se přiblížíme k implementaci tak, že by nedošlo k velmi výrazným meziročním nárůstům,“ sdělil portálu iDNES.cz.
Podle europoslance za TOP 09 a STAN Luďka Niedermayera je koncept minimální mzdy tak trochu nadhodnocený. „Vybudovat bohatou a stabilní společnost nejde bez toho, aniž by lidi měli za svou práci odpovídající odměnu. Z tohoto hlediska jsem rád, že země našly kompromis. Vysoká inflace výrazným způsobem snižuje reálné mzdy a bohužel ekonomická zkušenost je taková, že náprava poklesu reálných mezd probíhá pomaleji u lidí s nižším příjmem,“ řekl iDNES.cz.
Kdo pobírá minimální mzdu, je pracující chudoba, kritizoval vládu Středula |
Cesta k vysokým mzdám podle něj nevede přes státní regulaci, ale přes fungující ekonomiku, fungující pracovní trh a dostupnost dobrého vzdělání pro lidi, kteří chtějí jít na pracovní trh. Evropské země to udělaly způsobem, proti kterému není možno příliš namítat, míní europoslanec.
„Současné zdražování staví mnoho lidí do existenční krize, zda si vůbec budou moct doma dovolit svítit a topit. A to nesmíme dopustit. Desítky milionů Evropanů se momentálně kvůli špatně nastaveným výpočtům minimální mzdy nacházejí pod hranicí chudoby, ačkoliv jsou zaměstnaní na plný úvazek,“ říká reprezentant Pirátů v EP Mikuláš Peksa.
Češi už přežili horší věci, říká o rostoucí inflaci exguvernér ČNB Singer |
„Univerzální přístup nebude fungovat“
Podle europoslance Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL by Evropská unie měla členské státy podporovat v tom, aby každému zaměstnanci zaručily přiměřenou minimální mzdu.
„Mělo by se jednat o individuální přístup, který by zohledňoval specifické podmínky jednotlivých zemí, protože univerzální přístup nebude fungovat. Minimální mzda je pouze jedním z prvků specifického souboru politik každé země, které mají zabránit chudobě,“ uvedl.
KONTEXT: Vyšší minimální mzda roztočí inflaci, zvedněte dávky, radí ekonom |
„Státy přistupují k zajištění důstojného života pracovníků s ohledem na své tradice, rozpočtové možnosti a socioekonomickou realitu. Minimální mzdy by si měl každý členský stát přizpůsobit svým potřebám v pravidelných a úzkých konzultacích se sociálními partnery - nikoliv centrálně stanovovány EU,“ říká europoslanec Zdechovský.
S návrhem Evropského parlamentu dlouhodobě nesouhlasí například jeho místopředsedkyně Dita Charanzová (ANO). „Dlouhodobě jsem kritická k tomuto návrhu z jednoho prostého důvodu. Nastavení minimální mzdy by se mělo dít primárně na národní úrovni a jsou to vlády, které by měly nastavovat sociální politiku. I to, jakým způsobem budou probíhat vyjednávání o minimálních mzdách,“ míní poslankyně.
Posílení kolektivního vyjednávání
Směrnice o evropské minimální mzdě si také dává za cíl posílit koncept kolektivního vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. V zemích jako Německo je kolektivní vyjednávání základním prvkem debaty o mzdách, na rozdíl od třeba tuzemska.
Proto bude směrnice instruovat členské země, kde méně než 80 procent zaměstnanců nepodléhá kolektivnímu vyjednávání, aby vytvořily akční plán na navýšení těchto počtů. Země, jejichž zaměstnanci jsou z 80 procent chráněni kolektivním vyjednáváním, nemusí zapracovávat směrnici do své legislativy.
