Paměti IPB
Jedním z nich je vznik takzvaných Nemethových pohledávek, které jako dědictví po IPB zaměstnávají státní úřady, soudy a podniky dodnes. Soud o platnost Nemethových pohledávek by měl shodou okolností proběhnout v pondělí v Praze.
Právník Věslav Nemeth tvrdí, že roku 1998 uzavřel s vedením IPB smlouvu o navržení modelu transakcí, který by vylepšil finanční situaci banky. Model měl bance umožnit, aby špatné úvěry a nevýnosný majetek vyvedla na zahraniční firmy.
Ty by vzápětí vydaly akcie, jež by si banka vzala zpět do svých účetních knih. Na rozdíl od nesplácených úvěrů by na ně nemusela vytvářet rezervy, a tak by alespoň papírově zlepšila svou finanční kondici.
Nemeth za model těchto transakcí nedostal zaplaceno. Banka tvrdila, že jej nevyužila, neboť nakonec našla vlastní řešení. Právník po pádu IPB zažaloval její nástupkyni, ČSOB, od níž nyní požaduje zhruba 600 milionů korun za své služby. ČSOB však tvrdí, že smlouva předložená Nemethem je padělek a navíc že jeho model v IPB při vyvádění majetku stejně nebyl využit.
Nemeth odhadl hodnotu majetku, jež měla být vyvedena z banky, celkově na několik miliard korun, a tak se souhrnná výše jeho pohledávky vyšplhala zhruba na sedm miliard. Svůj nárok před lety převedl na americkou společnost Goldfund, která pohledávky vůči IPB, potažmo ČSOB prodávala českým firmám.
Zájemci byli z řad dlužníků banky, kteří si koupí Nemethovy pohledávky řešili své dluhy. Tyto firmy za zlomek ceny koupily pohledávku ve stejné nominální výši, jako byl jejich dluh vůči bance. Pak navrhly vzájemné dluhy jednoduše smazat. Příkladem jsou firmy Setuza, Arlara či Spalovna průmyslového odpadu.
Nesplácené úvěry po IPB skončily v České konsolidační agentuře, která vyhrála řadu soudních sporů oneplatnost smazání dluhů u jednotlivých firem Nemethovou pohledávkou. Rozhodující verdikt, zda pohledávka právníka Nemetha existuje, či nikoliv, má padnout teprve příští týden ve sporu mezi ním a ČSOB.
