„Očekáváme, že sazby budou záporné ještě do léta. Trh má setrvačnost a nedojde k prudkému výprodeji dluhopisů,“ odhaduje vývoj Marek Dřímal, analytik Komerční banky.
Česko má aktuálně napůjčováno přes 1,6 bilionu korun. V posledním roce a půl si půjčuje mimořádně výhodně. Věřitelé ministerstvu financí platí za to, že mu mohou půjčit. Od dubna 2015, kdy záporné úroky začaly, si ministerstvo financí půjčilo za minusový úrok 244,4 miliardy korun a vydělalo na tom 1,2 miliardy korun.
„Česká republika je z hlediska mezinárodních investorů mimořádně bezpečným přístavem,“ uvádí jako důvod záporných úroků Petr Pavelek, náměstek ministra financí pro rozpočet a dlouholetý šéf oddělení pro řízení státního dluhu.
Záporné výnosy jsou anomálie
Interpretace ministerstva se s analytiky neshoduje. „Nejde o důvěryhodnost ČR, ale pouze a jen o spekulaci na posílení koruny,“ říká Dřímal. „Nízké záporné výnosy českých dluhopisů jsou anomálií, kterou vyvolaly intervence,“ souhlasí šéf úseku finančních trhů v České spořitelně Libor Vošický.
Na druhou stranu ekonom Jan Bureš z Patria Finance připouští, že Česko patří k zemím, které mají veřejné finance v poměrně dobrém stavu a kde centrální banka drží inflaci na uzdě. Výnosy českých dluhopisů tak kopírují ty německé.
I když se ministerstvo financí chlubí, že investoři oceňují, jak vláda hospodaří, na hodnocení ratingových agentur se to zatím neprojevilo. Od roku 2011 totiž ani jedna agentura z velké trojky (Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch) Česku hodnocení nezlepšila – naposledy šly známky nahoru, když se Nečasová vláda snažila stav veřejných financí vylepšovat úsporami a vyššími daněmi. „Od té doby ticho po pěšině. Agentura Moody’s naopak uvádí, že například zrušení penzijní reformy naznačuje nezájem politiků dělat systémové změny k lepšímu,“ říká Dřímal.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok minulý týden zopakoval, že oslabování koruny skončí s největší pravděpodobností v polovině roku, a slíbil, že dřív než ve druhém čtvrtletí banka korunu posílit pod 27 korun za euro nenechá (rozhovor s Rusnokem čtěte zde). Dá se čekat, že ochota věřitelů platit Česku za to, že mu mohou půjčit, skončí.
„Výnosy dluhopisů se po posílení koruny posunou do lehce kladných hodnot. Ale neměly by se nějak výrazně odtrhnout od vývoje v eurozóně a v Německu,“ domnívá se Bureš. Pro stát tak bude stále méně výhodné si půjčovat.
Jak spekulace s českými dluhopisy funguje?
Spekulativně nakupují české dluhopisy především zahraniční investoři, kteří si kvůli tomu měnili eura na koruny. Sázejí na to, že jakmile skončí devizové intervence a ČNB nechá korunu posílit, oni dluhopis prodají na trhu nebo počkají do jeho splatnosti a následně utržené koruny vymění zpátky na eura ve výhodnějším kurzu. A doufají, že jejich zisk na kurzu bude vyšší než prodělek na záporném úroku, který platili za dluhopis.
Ne všichni však musí vydělat. „Je tam hodně lidí, co mají tyto dluhopisy nakoupeno, a bojí se, že bude problém vybrat budoucí zisky. Po posílení koruny může být problém dluhopisy se ziskem prodat, výnosy půjdou nahoru,“ říká Dřímal.
Velká nabídka dluhopisů na trhu a odpadnutí části zájemců z řad zahraničních investorů dotlačí stát k tomu, aby za dluhopis nabídl vyšší úrok. A ve státním rozpočtu bude ministr financí hledat, z čeho vyšší úroky zaplatit. Nebo bude muset Česko přesvědčit investory, že s půjčenými penězi skutečně hospodaří rozumně. Pak by úroky tolik růst nemusely.
