Ministr spravedlnosti Robert Pelikán vyhrál. Pražská advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný a s ní propojená společnost Administrace insolvencí City Tower, která se v srpnu veřejně postavila proti ministerské vyhlášce omezující počet poboček insolvenčních správců, se vzdala. „Dnes jsme odeslali na ministerstvo dopis, kde odregistrováváme většinu našich poboček,“ říká jeden z partnerů kanceláře Jaromír Císař. „Nechceme být nyní ani nikdy v budoucnu podezíráni, že jsme se nepodřídili vyhlášce čistě ze zištných důvodů,“ vysvětlil.
Ze 75 provozoven jim tak zbyde 14, tedy tolik, kolik jim stát v počtu tří správců aktuálně povoluje. Od začátku srpna totiž může každý správce kromě svého sídla provozovat nejvíce čtyři pobočky. Ministerstvo tím chtělo zarazit zřizování fiktivních provozoven insolvenčních správců, kteří se s jejich pomocí dostávali k většímu množství insolvenčních řízení.
Ministr Pelikán ale vyhrál zatím jen jednu bitvu, válka pokračuje. O tom, zda má pravdu ministr, nebo jeho odpůrci z řad (zpravidla velkých) insolvenčních správců, rozhodně Ústavní soud. Tam totiž leží od konce července stížnost na údajnou protiústavnost vyhlášky. Na tom, že vyhláška nebyla vydána v souladu se zákonem, dále trvá i advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný.
Rozhodne Ústavní soudProti vyhlášce ministerstva spravedlnosti koncem července podalo k Ústavnímu soudu stížnost 21 senátorů v čele s Petrem Bratským (ODS). Stát tak možná bude muset čelit žalobám na náhradu škody od některých insolvenčních správců, které vyhláška významně postihla. Na rozhodnutí soudu čeká i vlivný insolvenční správce Josef Cupka, který stál například za konkurzem Sazky. Jemu a jeho čtyřem partnerům předpis způsobil škodu přes 700 tisíc. „Rozhodně nevylučuji, že se připojíme k hromadné žalobě všech ostatních správců,“ říká. Ministerstvo se žalob nebojí. Vyhláška je prý s ústavou v souladu. Navíc zřizování poboček bylo dobrovolné a správci měli podle mluvčí ministerstva Terezy Schejbalové dost času na to, aby se na nová pravidla připravili. Mezi zveřejněním vyhlášky a dnem, kdy začala platit, uběhly čtyři měsíce. |
Společnost Administrace insolvencí očekávala, že většina správců nebude vyhlášku respektovat. V průběhu srpna a září ale své pobočky rušili další a další. „Zatímco v srpnu se vyhlášce nepodřídily desítky správců, teď už jsou to jen jednotky,“ říká zástupce firmy Oldřich Řeháček.
Proto se rozhodli podřídit i oni. Zbývajících 61 provozoven ale nezruší úplně, jejich provoz zachovají jako jakési kontaktní místo pro dlužníky. Nové případy od krajských soudů sice tyto pobočky dostávat nebudou, ale mohou se tam řešit ty již přidělené. „Budeme je provozovat na vlastní náklady,“ říká Císař.
Vedle bohulibého cíle zachovat servis pro dlužníky však kancelář sleduje i jiný, daleko taktičtější cíl. Správci totiž počítají s tím, že ústavní stížnost bude úspěšná a vyhláška bude zrušena. Pak by měli před ostatními správci, kteří své pobočky zrušili, náskok.
„Očekáváme, že Ústavní soud rozhodne nejdříve před koncem letošního roku,“ míní Císař. Dodává ale, že i kdyby to trvalo déle, dosud přidělené insolvenční případy by kanceláři stačily na to, aby si mohly dovolit oněch 61 poboček provozovat ještě rok. Pak by je případně začali utlumovat.
Administrace insolvencí nyní vede asi 2200 aktivních případů insolvence. Podle Řeháčka tvoří 85 procent případů osobní bankroty a oddlužení. Za každého dlužníka, který prochází oddlužením, správci ze zákona měsíčně inkasují 1090 korun.
