„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 procenta. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 procenta. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu nadále největší vliv ceny bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného, a to o 4,5 procenta. O 5,3 procenta stouply také ceny vodného, stočného o 6,4 procenta. Elektřina podražila o 4,3 procenta.
U potravin se meziročně o 20,3 procenta zvýšila cena chleba, máslo podražilo o 31,6 procenta a brambory o 19,2 procenta. O necelých devět procent vzrostla také cena masa, z čehož ceny vepřového byly meziměsíčně vyšší dokonce o 23,3 procenta. O více než čtyři procenta podražila zelenina, cukr o téměř osmnáct procent. Mouka zdražila o necelých dvacet dva procent.
Češi už přežili horší věci, říká o rostoucí inflaci exguvernér ČNB Singer |
Naopak meziměsíční pokles cen byl zaznamenán u alkoholických nápojů a tabáku. Ceny vína ponížily o 4,1 procenta, lihovin o 2,5 procenta a piva o 1,2 procenta. V dopravě klesly ceny pohonných hmot a olejů o 3,3 procenta.
„Tak rychle jako nyní nerostly ceny ani po měnovém otřesu v roce 1997 a 1998, kdy inflace začínala třináctkou.Výrazný skok způsobují náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení vzrostly o pětinu, za potraviny o téměř jedenáct procent a dopravu o 21,5 procenta. Jde o položky v rodinném rozpočtu, na kterých lze jen těžko rychle ušetřit, a proto čím více za ně domácnosti zaplatí, tím více se bude šetřit na všem ostatním,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.
„Inflace roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 75 bodů,“ dodává Dufek.
Inflace může překonat patnáct procent
Podle Patrika Rožumberského, ekonoma UniCredit Bank, inflace poroste i nadále. „V květnu se inflace téměř s jistotou opět zvýší a zřejmě se přiblíží hranici patnácti procent. Za zvýšením budou pravděpodobně stát stejně jako v dubnu hlavně dražší potraviny, a to i s přispěním nízké základny z loňska, a vyšší ceny elektřiny.“
Inflace bude podle Rožumberského vrcholit v polovině roku a poté by se měla postupně snižovat. „Po dnešních číslech zřejmě posuneme inflační vrchol do rozmezí patnácti až šestnácti procent,“ uvedl Rožumberský.
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček se pak domnívá, že Česko nevyhnutelně směřuje ke stagflaci. „Boj s inflací jsme prohráli. Nyní již neexistuje myslitelný způsob, který by prudký růst cen dokázal zastavit. Začínají se měnit naše inflační očekávání, což způsobí, že éra prudkého růstu cen bude dlouhodobějším jevem. Naše ekonomika směřuje ke stagflaci a životní úroveň lidí se bude propadat.“
Prorektor VŠFS Petr Budinský mluvil o vývoji inflace v Rozstřelu:
16. února 2022 |
