Důvodem razantnějšího zvyšování sazeb je snaha centrální banky zchladit nadále rostoucí inflaci, která je nyní ještě umocněná válkou na Ukrajině. Podle odpůrců zvyšování sazeb ale toto počínání vede ke zpomalování ekonomiky. „Prudké zvyšování úrokových sazeb tlumí náš ekonomický růst. Bohužel hrozí, že dříve, než porazíme inflaci, skončíme ve stagflaci,“ varoval hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera dnešní rozhodnutí ukazuje, že ČNB stále považuje za důležitější krotit inflaci, než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. „Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se ale o inflaci příštího roku,“ uvedl Seidler pro ČTK.
„Zvyšování sazeb bude následovat i v dalších zemích. Česko je tak jen v předstihu a snaží se zodpovědně bojovat s inflací. Sice to bude mít krátkodobě negativní vliv na vývoj HDP, ale dlouhodobě by to pro české hospodářství nemělo mít výrazně negativní účinek. Bojovat s inflací je teď pro všechny zodpovědné bankéře důležitější než dopovat hospodářský růst, což potvrdilo i včerejší zvýšení základní úrokové míry v USA,“ vysvětluje Jana Mücková ekonomka z investiční skupiny LOGeco.
Na tom, že ČNB úrokovou sazbu zvýší, panovala mezi ekonomy shoda. Očekávalo se ale navýšení „jen“ o půl procenta, ve hře byl i ještě nižší nárůst o čtvrt procentního bodu.
„Otevírá se tím možnost, že se základní sazba v červnu podívá až na šestiprocentní hranici. Výraznější zvyšování ale neočekáváme kvůli obavám ze slabšího ekonomického růstu v následujících čtvrtletích,“ uvedl Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.
„V dlouhodobějším výhledu tak podle nás od léta bude následovat období stability, kdy na této úrovni vydrží základní úroková sazba až do konce roku. První snižování sazeb ze strany ČNB by mělo přijít v prvním kvartálu příštího roku v reakci na slabší ekonomický růst a klesající dynamiku inflace,“ doplnil Zámiš.
Ve snaze zkrotit inflaci ke zvyšování úrokových sazeb přistupuje řada dalších světových centrálních bank. V úterý oznámila růst úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 0,35 procenta australská centrální banka. Do boje s inflací se pustila i americká centrální banka Fed. Ta zvýšila úrokovou sazbu o půl procentního bodu, jde tak o nejvyšší růst za uplynulých 22 let. Evropská centrální banka naopak ke zvyšování sazeb stále nepřistoupila a ponechává ji na nule.
Inflace nadále poroste
Inflace dle guvernéra ČNB letos dále poroste a ještě v tomto roce dosáhne v průměru třinácti procent. „Rizika v evropské i světové ekonomice neubývají, ba naopak. Je zřejmé, že dnes se pohybujeme na podstatně vyšší úrovni inflace, než kterou jsme odhadovali v naší lednové prognóze,“ upozorňuje Rusnok.
Na přelomu jara a léta by se inflace měla vyšplhat dokonce na patnáct procent. Poté bude postupně zvolňovat a na jednocifernou úroveň klesne na počátku příštího roku. V průběhu roku 2023 se pak bude snižovat do blízkosti dvouprocentního cíle.
Hrubý domácí produkt výrazně zpomalí, ve druhé polovině roku ekonomická aktivita meziročně mírně poklesne, k útlumu přispěje i pokles spotřeby domácností. Těm klesnou reálně příjmy, podniky pak budou omezovat investice.
Růst HDP dle prognózy ČNB oživí až v příštím roce. Ekonomika podle centrální banky v letošním roce poroste o 0,8 procenta, v příštím roce se pak dle předpokladů zvedne o 3,6 procenta.
