„Nebudeme zvyšovat daně, považujeme to za špatné. Je dobré, když mají lidé a firmy víc peněz. Zvyšováním daní sebereme lidem víc peněz, stát je pak spotřebuje, rozpustí a přerozdělí je jinak. Pro společnost, ekonomiku i stát je lepší, když peníze mají k dispozici lidé a firmy,“ napsal premiér poté, co vešly ve známost nejnovější údaje o inflaci. Ta v dubnu v meziročním srovnání opět zrychlila. Ceny se oproti loňsku zvedly o 14,2 procenta.
Vláda je pod tlakem. Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 100,1 miliardy korun. Oproti loňsku ovlivněnému ještě covidovou pandemií je výsledek lepší o 92 miliard korun. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet zatím se schodkem 280 miliard korun. Jenže do toho přišla uprchlická krize spojená s válkou na Ukrajině.
V prosinci minulého roku, tedy ještě před touto krizí, Národní rozpočtová rada varovala, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen škrty ve výdajích, ale daně bude nutné zvýšit.
„Strukturální deficit za letošní rok (2021) se bude pohybovat kolem 5,3 procenta HDP, což odpovídá 320 miliardám korun. Je nutné zdůraznit, že tento typ deficitu se nebude významně snižovat ekonomickým růstem, ale k jeho eliminaci bude nutné přijmout diskreční opatření, tj. změny ve výši veřejných příjmů a výdajů. Vzhledem k rozsahu nerovnováhy se Národní rozpočtová rada i nadále domnívá, že její redukci nebude možné realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů,“ uvedla rada v prosinci.
V Česku je v současnosti nejvyšší meziroční růst spotřebitelských cen od prosince 1993. S drahými pohonnými hmotami se vláda rozhodla bojovat dočasným snížením spotřební daně u benzinu a nafty od začátku června do konce září o 1,50 korun za litr. Kvůli zdražování energií komunálních služeb i nájemného také zvýšila počet lidí, kteří si mohou zažádat o příspěvek na bydlení.
Inflace je nejvyšší za téměř 30 let, rostou náklady na bydlení i dopravu |
V neděli řekl ministr práce Marian Jurečka, že od července nejspíš vláda kvůli inflaci znovu zvýší životní minimum. Životní i existenční minimum už letos zvýšila o deset procent. Od července by mělo stoupnout asi o pět procent.
Jako další opatření pro zmírnění dopadů růstu cen schválila vláda jednorázový příspěvek. Pět tisíc korun by měly dostat rodiny s hrubým ročním příjmem do milionu korun na děti do 18 let. To ale kritizuje například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj takový příspěvek chudým rodinám naopak ublíží.
Za studií jsem se živil sám, odmítl Jurečka pět tisíc pro dospělé studenty |
„Vzdejte ten nesmysl s příspěvkem chudým domácnostem, který budou muset platit bohatším domácnostem. Protiřečíte si tím. Přispějme těm nejchudším domácnostem a přestaňme blbnout,“ napsal Kalousek na Twitteru příspěvek směřující na vládní reprezentaci.
V sobotu také Kalousek upozorňoval, že lidé zchudnou, a nedá se s tím nic dělat. „Z rezerv si to kompenzovat nemůžeme, protože žádné nemáme. A donutíme-li vládu ke kompenzacím na dluh, zabijeme perspektivu dětem. Když nepropadneme panice, překonáme to a po čase potíží začneme zase bohatnout,“ napsal bývalý ministr financí.
Nebudeme zvyšovat daně, považujeme to za špatné.
Je dobré, když mají lidé a firmy víc peněz. Zvyšováním daní sebereme lidem víc peněz, stát je pak spotřebuje, rozpustí a přerozdělí je jinak. Pro společnost, ekonomiku i stát je lepší, když peníze mají k dispozici lidé a firmy. https://t.co/3np4lWJMZD
