Prvním „Mezinárodním dnem přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“, jak zní oficiální název, bude 11. červenec 2025, kdy od masakru uplyne 30 let. Pro návrh připravený Německem a Rwandou hlasovalo 84 zemí včetně České republiky, Francie, Británie či Spojených států. Hlasování se zdrželo 68 delegací a 19 zemí včetně Srbska, Ruska, Číny nebo Maďarska bylo proti.
Rezoluce nezmiňuje Srby jako viníky. Přesto proti ní usilovně lobovali bosenskosrbský prezident Milorad Dodik a srbský prezident Aleksandar Vučić, podotýká agentura Reuters. Bosenští Srbové i Srbsko popírají, že by ve Srebrenici došlo ke genocidě, ačkoli tak prokázaly dva soudy OSN.
Bosenskosrbské ozbrojené složky se v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, zmocnily enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily sedm až osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech, řada lidí je však dodnes pohřešována.
Znám svého otce jen z fotky. Masakr v Srebrenici rezonuje i po 25 letech |
Agentura DPA připomíná, že v Srbsku za vlády prezidenta Vučiče a v srbské části Bosny a Hercegoviny, Republice srbské, vedené prezidentem Dodikem, je popírání srebrenické genocidy a heroizace jejích pachatelů do jisté míry státní politikou.
Dodik před hlasováním v New Yorku vyhlásil, že ve Srebrenici se žádná genocida nestala. Kromě toho varoval, že jeho vláda by mohla formálně navrhnout odtržení Republiky srbské od druhé části státu.
Prezident Vučić osobně v New Yorku vyjádřil nesouhlas s rezolucí o vzpomínkovém dni, která je podle něj „vysoce zpolitizovaná“ a „otevře staré rány“, napsala agentura AFP. Dodik zase před hlasováním vyhlásil, že ve Srebrenici se žádná genocida nestala. „Tohle nebude zahrnuto do školních osnov a 11. červenec si nebudeme připomínat,“ dodal.
Text schválený na půdě OSN označuje genocidu ve Srebrenici za nezpochybnitelnou skutečnost, odsuzuje její popírání a také oslavování těch, kdo byli ze spáchání masakru usvědčeni. „Tato rezoluce je pokusem o podporu usmíření, dnes i v budoucnu,“ uvedla německá velvyslankyně při OSN Ante Leendertseová. Zdůraznila při tom, že iniciativa nemíří proti Srbům.
