Jeden z deníkových záznamů uvádí přesný počet Srbů v různých bosenských městech. Připomíná to etnické čistky, které následovaly, když Mladić pomáhal vytvořit srbskou enklávu v oblastech obývaných i Chorvaty a muslimy.
Krvácel jsem a čekal, až umřu. Bosňák přežil Srebrenici mezi mrtvolami |
„Máme na dosah ruky (vlastní) stát, stačí se toho chopit,“ psal Mladić o rozhovoru s politickým předákem bosenských Srbů Momčilo Krajišnikem, který byl mezitím rovněž odsouzen.
Mladičovy osobní názory je těžké zachytit. Na jednom místě pod nadpisem „můj příspěvek“ sepsal, co bosenští Srbové potřebují: jednota, pracovní síly a důstojníci, fondy na vedení války a spojenci.
Mladič si poznámky psal v přísně vojenském jazyce, se střízlivými komentáři. „Mohli bychom říci, že je to dokonce banální. Banální jazyk, který neříká nic, ale zároveň říká hodně,“ řekl agentuře AFP devětatřicetiletý Miladinović o „konfrontaci s minulostí, na kterou jsme povinni se soustředit i pětadvacet let po válce“.
Staré rány z konfliktů, které zničily bývalou Jugoslávii, totiž zůstávají otevřené. Válečný zločinec Mladić byl před třemi lety mezinárodním soudem odsouzen na doživotí zejména za genocidu ve Srebrenici. Odvolací proces má začít v úterý.
Po Mladičově odsouzení Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) srbský prezident Aleksandar Vučić vyzval krajany, ať se zaměří na budoucnost. Umělec Miladinovic se vydal jinou cestou a v archivech pečlivě zkoumá detaily minulosti.
V jednom z dřívějších děl zkopíroval seznamy předmětů nalezených v masových hrobech kosovských Albánců z dob konfliktu z let 1998 až 1999.
Jeho poslední výstava se opírá o osmnáct sešitů, které vyšetřovatelé ICTY objevili před deseti lety za falešnou zdí v domě Mladičovy manželky. V té době byl generál stále na útěku. Zadržen byl až v roce 2011, po šestnácti letech skrývání se.
Výstava poutá větší zájem v zahraničí než ve vlasti, což však umělce nepřekvapuje – podle svých slov se snaží dělat pravý opak toho, co dělá srbská společnost, která by ráda na minulost zapomněla a vymazala nepříjemné vzpomínky.
Sedmasedmdesátiletého generála mnoho Srbů stále pokládá za hrdinu a kritizuje mezinárodní justici. Srbská vláda, která neochotně spolupracuje s tribunálem v Haagu, se nikdy Mladiče nezřekla, ani neuznala za genocidu masakr v Srebrenici, kde v červenci 1995 Mladičovi vojáci systematicky postříleli na osm tisíc muslimských mužů a chlapců.
