„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 %. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 korun za litr a nafta za 47 korun za litr,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Z potravin upozornili statistici na meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 procenta, polotučného trvanlivého mléka podražilo o pětinu, podobně jako brambory. Smutným rekordmanem je máslo, za které se proti loňsku platí o 31,9 procenta více.
O pětinu vzrostly rovněž ceny oděvů, u obuvi jsou letos cenovky o 15,4 procenta vyšší.
„Inflace dál směřuje ke svému maximu, které by měla dosáhnout ještě ve druhém čtvrtletí letošního roku. Aktuálně je inflace nejvýše za posledních 24 let,“ konstatoval Petr Dufek, hlavní ekonom společnosti Creditas. Ten považuje za pravděpodobné, že ve druhém kvartálu zdolá inflace hranici 14 procent a klesat začne teprve až v závěru roku.
Výraznější a trvalejší nárůst lze naopak čekat v oddíle potraviny. „Na ně teprve s odstupem času budou kombinovaně působit vysoké ceny hnojiv, pohonných hmot a pod tlakem ruské invaze i vysoké globální ceny obilí,“ míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Patria Finance počítá s tím, že potraviny a další zdražování energií ještě dotáhnou inflaci do poloviny letošního roku mezi 14 a 15 procent a postup dolů bude jen velice pozvolný. „V průměru za celý rok tak inflace překoná 12 procent zatímco zimní prognóza ČNB počítala s průměrnou inflací 8,5 procenta. Není proto divu, že centrální banka pořád zůstává v jestřábím módu,“ dodává Bureš.
Podle ředitele sekce měnové politiky ČNB Petra Krále se v březnových datech odrazily dodatečné cenové šoky v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, a to jak v oblasti cen komodit, tak v oblasti dodávek zboží. „Válečný konflikt se promítá rovněž v silně rostoucích cenách potravin, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice,“ dodal.
Únorová prognóza ČNB podle Krále očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách u deseti procent a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. „Pozorovaný růst cen komodit a válka na Ukrajině však mají na domácí cenový vývoj znatelně proinflační vliv, a to zejména v krátkodobém horizontu,“ uvedl.
