„Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady. Dva členové hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby na 0,75 procenta,“ řekl po jednání bankovní rady guvernér Jiří Rusnok. Zmínění argumentovali tím, že ekonomika se přehřívá, což se ukazuje například na trhu práce. A proto by bylo třeba sazby zvednout.
Guvernér také řekl, že aktuální prognóze ČNB ohledně dalšího ekonomického vývoje odpovídá po listopadovém zvýšení sazeb růst domácích tržních úrokových sazeb k jejich předpokládané tříprocentní dlouhodobé úrovni, k níž by se měly přiblížit koncem roku 2019.
„Rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky vyhodnotila bankovní rada jako vyrovnaná a nevýrazná,“ uvedl guvernér.
PŘEHLEDNĚ: Úrokové sazby vzrostly, koruna posílí. Co přinesou kroky ČNB? |
Bankovní rada zvýšila úrokové sazby naposledy na počátku listopadu o 0,25 procentního bodu na současnou úroveň. Předtím zvýšila úrokové sazby v srpnu, a to poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu. V září rada nechala sazby beze změny. Ekonomové očekávají i v příštím roce další zvyšování sazeb.
„ČNB bude úrokové sazby postupně dále zvyšovat v příštím roce. K dalšímu zvýšení přistoupí velmi pravděpodobně již na začátku února, a celkově by měla své základní sazby v průběhu příštího roku zvýšit třikrát až čtyřikrát,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Odložení zvýšení sazeb nebylo podle Seidlera způsobeno obavami ČNB o další vývoj ekonomiky, ale spíše praktickými důvody. „Zvyšování sazeb ke konci prosince například naráží na efekt konce roku a nižší objem transakcí na trhu a centrální banky se mu tak spíše vyhýbají. Na začátku února bude mít bankovní rada také novou prognózu, se kterou se váže lepší komunikace s veřejností,“ uvedl.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
