Na vypsání soutěže jako první upozornil časopis Reflex, mylně však uvedl, že má nově navržený vzor nahradit stávající stokorunu s portrétem Karla IV. Později časopis na svém webu uveřejnil omluvu za otištění nepravdivé informace.
„Česká národní banka neplánuje nahrazení současných bankovek, tištěných podle výtvarných návrhů akademického malíře Oldřicha Kulhánka, za novou emisi,“ uvedla k tomu Denisa Všetíčková, mluvčí České národní banky (ČNB).
Stokoruna s portrétem Aloise Rašína má sloužit jako pamětní a připomenout 100 let budování samostatné československé měny, které probíhalo od začátku roku 1919 do několika prvních roků dvacátých let. Bankovka by se tak měla objevit na veřejnosti až v roce 2019 a oproti stávající zelené stokoruně má mít zlatožlutou barvu.
Na první českou pamětní bankovku zákon zapomněl
Vydání pamětní bankovky je v Česku značně neobvyklé. Nepamatuje na něj dokonce ani zákon o oběhu bankovek a mincí, který mluví pouze o pamětních mincích, které jsou určeny ke sběratelským účelům. Právě tento legislativní zádrhel bude muset ČNB ještě před vydáním stokoruny vyřešit.
„Pokud bude do emise bankovky vytvořen právní rámec pro pamětní bankovku, mohlo by se jednat o pamětní bankovku, která se distribuuje stejně jako pamětní mince pouze prostřednictvím smluvních partnerů pro prodej numismatického materiálu,“ uvedla Všetíčková.
V případě, že k tomu nedojde, ČNB předpokládá, že bude i přesto bankovka vyrobena. Pouze však jednorázově a v menším množství a neměla by tak být běžně používána k platbám za zboží či služby.
Tentokrát má být Rašín na bankovce sám
To, že padla volba právě na Aloise Rašína, má svůj smysl. Kromě jeho zásluh o československou měnu to byl právě on, kdo se v roce 1926 objevil na první československé bankovce. Předtím lidé používali takzvané státovky. Tehdy šlo o dvacetikorunu. Její zvláštností bylo, že i na její druhé straně byla vyobrazena významná osobnost, konkrétně Milan Rastislav Štefánik.
Do soutěže o návrh nové pamětní bankovky se může po splnění podmínek přihlásit kdokoliv, ale ČNB přímo oslovila několik akademických malířů, jako je Eva Hašková, Jan Kavan, Zdeněk Netopil, či Karel Zeman. Uzávěrka pro přihlášení do soutěže je 19. ledna 2018.
Na rubovou stranu bankovky ČNB výtvarníkům doporučuje umístit někdejší budovu Bankovního úřadu ministerstva financí a Národní banky Československé, takzvaný Schebkův palác, nebo současnou budovu České národní banky. Není to však podmínkou.
Komise ČNB udělí na základě posouzení kvality návrhů nejlepším třem výtvarníkům odměnu 90, 60 a 30 tisíc korun.
