Ekonomiku sice možná čeká zpomalení, hlad firem po zaměstnancích však neutuchá. Jenže není kde brát. Podnikům aktuálně chybí přes 342 tisíc lidí. Podnikatelské svazy proto přesvědčily vládu, aby jim umožnila „dovézt“ ještě větší počet pracovníků ze zahraničí.
Aktuální průzkum, který uskutečnila agentura STEM/MARK pro personální společnost Předvýběr.cz a MF DNES ho má exkluzivně k dispozici, však ukazuje, že přes 57 procent lidí nesouhlasí s plánem zdvojnásobit počet pracovních povolení pro Ukrajince na 40 tisíc ročně. Podporuje ho jen čtvrtina dotázaných.
Téměř tři čtvrtiny Čechů nesouhlasí ani s tím, aby ukrajinští zaměstnanci měli oproti našincům o pětinu vyšší zaručenou mzdu. Opatření, které má zahraniční pracovníky zařazené do programu chránit před nepoctivými zaměstnavateli, schvaluje asi pět procent lidí.
„Mzdový parametr neznamená, že by zahraniční pracovníci měli o 20 procent vyšší mzdu než čeští zaměstnanci,“ říká ředitelka zaměstnavatelské sekce ve Svazu průmyslu Jitka Hejduková. Cizincem bude možné obsadit volné místo, kde mzda odpovídá minimálně 1,2násobku zaručené mzdy.
Ta se pro jednotlivé profese liší podle náročnosti. Firmy ale obvykle nabízejí více peněz. Například svářeči si vydělají od 23 tisíc, přičemž podle vládního kritéria musí být mzda pro cizince v této kategorii nejméně 17 680 korun. Nové opatření má chránit nejen zahraniční pracovníky, ale také zamezit přetahování cizinců ve zkušební době.
„Pro nás je důležitější spíš fakt, že lidem zahraniční personál nevadí. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku zaměstnanců se nás klienti častěji ptají na možnost zaměstnávání cizinců,“ říká František Boudný, obchodní ředitel společnosti Předvýběr.cz.
Cizinci pracující v Česku
Podobný názor jako respondenti z průzkumu zastává i řada šéfů podniků. „Stejně jako většina českých firem s tím nesouhlasím. Je to další ze zásahů, který nabourává tržní prostředí, deformuje ho a nelogicky upřednostňuje cizince před českými pracovníky,“ tvrdí předseda představenstva výrobce zemědělských strojů STS Olbramovice Michal Bakajsa.
„Zaručená mzda pro Ukrajince vyšší o jednu pětinu mi přijde jako nesmysl. Těžko budeme takové zvýhodňování vysvětlovat českým zaměstnancům. Ukrajince zaměstnáváme a odměňujeme úplně stejně jako tuzemské spolupracovníky,“ vysvětluje Vlastimil Zelený, jednatel stavební firmy Vlastimil Zelený – Start sídlící na Vysočině.
Snaživější než Češi
Svaz průmyslu podle Hejdukové zavedení kritéria, podle něhož musí mít zaměstnanci ze zahraničí 1,2násobek zaručené mzdy, podpořil. Odmítá však, že by firmám šlo pouze o dovoz levné pracovní síly. Firmy jsou dnes rády za kohokoliv, kdo u nich bude chtít pracovat. „Zahraniční pracovník není levná pracovní síla,“ říká Hejduková. Firmy totiž vedle mzdy vynakládají nemalé prostředky na nábor, související administrativu i zaučení.
Lidem pracovníci ze zahraničí nevadí, jak potvrdil zmiňovaný průzkum. Jedenáct procent dotázaných se dokonce domnívá, že jsou pracovitější a snaživější než Češi. „Ukrajinské kolegy zaměstnáváme rádi, oceňujeme na nich ochotu pracovat a snahu naučit se česky a začlenit se mezi místní lidi,“ říká Zelený.
Vláda se má podle Bakajsy snažit přilákat větší počet cizinců, kteří by pracovali v tuzemských firmách. „Zvýší to konkurenci na trhu práce a umožní firmám doplnit dlouhodobě neobsazené pozice z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků,“ uvádí Bakajsa.
Podle Boudného poptávají zahraniční zaměstnance spíše menší výrobní firmy, pro jejichž fungování je nedostatek lidí na trhu problém. Větší výrobní podniky většinou cizince zaměstnávají a ne vždy s nimi mají pozitivní zkušenosti.
„Největší zájem je jednoznačně o dělnické profese, kde není takovou bariérou jazyková znalost, ale spíše zručnost. Poptávka je i po nejrůznějších profesích ze segmentu obchodu, služeb, gastronomie. Zájem je o prodavačky, uklízečky, pokojské a recepční,“ říká Boudný.
Firmy se podle něj ptají rovnou po Ukrajincích. „Pravděpodobně proto, že s nimi v tuzemsku máme největší zkušenost a taky k nim máme mentálně blízko,“ říká Boudný. I stát se doposud zaměřoval hlavně na Ukrajince. Později poptávku rozšířil na Filipíny, Mongolsko a Srbsko.
A od září startuje nový Program kvalifikovaný zaměstnanec, kdy k těmto čtyřem státům přibudou ještě Bělorusko, Černá Hora, Indie, Kazachstán a Moldavsko.
