Ptačí chřipka žene nahoru ceny vajec, ohrožuje volně žijící kuřata a také nejspíš bude mít dlouhodobé dopady na chovy zvířat. Sezona ptačí chřipky tradičně začínala každý říjen, kdy stěhovaví ptáci při cestě ze severní polokoule na jih po sobě zanechávají infikované exkrementy a sliny. Ale letos počet případů rapidně vzrostl i v teplejších měsících, což posílilo virus a zvýšilo masivní vybíjení ptáků v chovech.
Drůbežářské ztráty činí od října do prvního prosince zhruba 16,1 milionu ptáků. Za předchozích 12 měsíců šlo o 138 milionů kusů drůbeže, což bylo podle Světové organizace pro zdraví zvířata (WOAH) více než v předchozích pěti letech dohromady.
Růst cen potravin se nezastaví bez řešení drahých energií, varuje komora |
Nejenom ve Spojených státech amerických a Velké Británii vedly úhyny, a s nimi spojené vybíjení ptáků, k obavám o tradiční sezonní speciality, jako je pečený krocan k večeři na Díkůvzdání a na Vánoce. Drůbež je také především jedním z nejdůležitějších celosvětových zdrojů bílkovin a její vybíjení snižuje zásoby všech produktů z ní – od vajec až po foie gras.
Nejhorší, co pamatuji
„Je to mnohem horší, než si pamatuji, a situace všechny zaskočila,“ říká Mark Gorton, provozní ředitel drůbežárny v Norfolku, kde chovají kuřata a krůty ve venkovních výbězích. Podnik přišel od září o 15 procent svých hejn. „Není to jenom záležitost Spojeného království, je to celosvětové. Musíme to nějak vyřešit,“ obává se drůbežář.
Celosvětově se na farmách chová zhruba 35 miliard ptáků. Jejich počet dále roste, aby vyrovnal poptávku po finančně dostupném kuřecím mase, která se od roku 1999 zdvojnásobila. Letos se prodeje drůbeže ještě zvětšily, neboť spotřebitelé odcházeli od drahého hovězího k masu, které by bylo finančně dostupnější.
Ptačí chřipka se může šířit skrz infikované části traktorů nebo krmení a je často důvodem úhynu pro chované ptactvo. Opeřenci na farmách se totiž vybíjejí, jakmile se mezi nimi ocitne nakažený byť jen jediný pták. Kuřata chovaná na maso mohou být méně náchylná k nákaze, protože jdou na jatka už v šesti týdnech. Nákaza proto spíš ohrožuje větší a starší ptáky a nosnice chované pro vejce.
Kvůli tomu se za poslední rok zdvojnásobily spotřebitelské ceny vajec na americkém trhu, ceny kuřat na gril pak ve Spojeném království vzrostly o čtvrtinu a více. Ale i v ČR proti loňskému listopadu ceny vajec stouply o 89 procent na 48,92 Kč za 10 kusů.
Problém s chřipkou zasahuje globální trh
Nejde pouze o věc Evropy, tento problém sužuje celosvětový obchod. Například Malajsie dováží vejce proto, že narůstající ceny krmiv donutily tamní farmáře omezit chovy.
„Od loňského roku se chřipka v létě nevytratila, jak bylo dříve běžné,“ popisuje Gregorio Torres, šéf vědeckého oddělení WOAH. Divocí ptáci jsou nyní nakažení celoročně a kromě zvyšování rizik pro drůbežářský průmysl také ohrožují vzácné druhy ptáků.
„Letošní rok je z pohledu šíření aviární chřipky specifický v tom, že v oblastech Nizozemska, Belgie a Británie byla velmi rozšířená i v letních měsících. Tudíž v těchto postižených oblastech prakticky nevznikl prostor pro obnovení hejn. Letní epidemie přešla v obvyklou podzimní vlnu této nákazy způsobné přirozenou migrací ptactva,“ řekla iDNES.cz předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Polské potraviny nemají moji důvěru, říká šéfka drůbežářské unie |
„Odborníci se nyní snaží zjistit, proč to tak je,“ konstatuje Torres. Virus se vyvíjí rychle, takže je možné, že jeho šíření je nyní efektivnější. Agentura také studuje, jestli v rozšiřování choroby nehraje roli také klimatická změna v podobě zvyšování teploty a změnami migračních tras ptáků.
Virus ptačí chřipky přitom není nový, před jeho mutacemi a šíření varovali vědci i dříve. Vysoce patogenní ptačí chřipka byla nalezena na většině kontinentů už v polovině minulého století. Vlna nákaz se vzedmula v Asii v roce 2003, ale největší ztráty byly až v posledních dvou letech.
Omezovat pohyb ptáků je těžké
Choroba se sice může přenést na lidi, ale tato možnost je extrémně vzácná, od roku 2018 jde zhruba o deset případů přenosu současného hlavního subtypu H5N1, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).
„Omezovat pohyb divokých ptáků je náročné a tradiční pravidla biologické bezpečnosti, od omezování přístupu do stodol, omývání vozidel a rychlé utrácení drůbeže už nejsou dostatečná,“ myslí si Birthe Steenbergová, generální tajemnice Evropské drůbežářské skupiny AVEC.
Ne všechny oblasti jsou chorobou silně zasažené. Ohniska v Asii jsou relativně klidná, i když v Japonsku bylo několik případů a dva tucty farem byly nakažené v jižní Koreji, která trpěla nedostatkem vajec při minulé vlně chřipky.
Brazílie, hlavní světový obchodník s kuřaty, zůstává bez nemoci. Choroba se ale v posledních dnech objevila v pro ni blízkém Ekvádoru a Kolumbii, takže Brazílie v současnosti připravuje preventivní kroky, aby virus nepřekročil její hranice.
Zákazníci jsou stále více vybíraví, raději volí produkty od nebo z ptáků, kteří žijí ve volném výběhu, místo od těch zavíraných v halách nebo v klecích. Zatímco je volnější život venku lepší pro zvířata, zvyšuje riziko setkání s divokými zvířaty.
„Choroba může eskalovat rychle, zvířata v chovech někdy uhynou čtyři nebo pět dní po prvních projevech choroby,“ říká Gorton, jehož společnost nebyla letos schopná naplnit vánoční objednávky. Farmy poté potřebují hloubkové čištění, aby se zbavily infekce. Pak můžou zůstat prázdné třeba i půl roku. I pokud se ptáci vybijí rychle, může to mít dopady na ekonomické fungování závodu.
Vakcína pro chovy je roky vzdálená
Infekce nepolevuje a ani vnitřní chovy nejsou vůči ní imunní. Farmáři hledají nová řešení od zasíťování venkovních chovů přes strašení ptáků ostrým světlem.
Zkoušky vakcín se sice už v Evropě provádějí, ale podle Steenbergové bude trvat alespoň dva roky, než se dostanou na trh. A jakékoliv vakcíny budou potřebovat mezinárodní souhlas a budou potřebovat další úpravy, jak se bude virus vyvíjet.
Podle Dlouhé není důvod se domnívat, že by v Evropě došlo v příštích letech k dorovnání výroby. „Výrobní deficit lze předpokládat i pro roky následující a nelze relevantně predikovat vývoj spotřebitelských cen, které se v tuto dobu neřídí faktorem nedostatku vajec, ale ryze souborem přímých a nepřímých vstupních činitelů ovlivňujících nákladovou cenu vajec, a to bohužel, nezávisle na vůli producenta,“ uzavřela Dlouhá.
