Státní veterinární správa (SVS) v pátek potvrdila ptačí chřipku subtypu H5N1, která je potenciálně přenosná na člověka. V současné době se čeká na stanovení patogenity viru, řekl mluvčí SVS Petr Majer.
„Důvodem k odebrání vzorků a zahájení šetření ze strany veterinárních inspektorů byla skutečnost, že chovatel ve spolupráci se soukromým veterinárním lékařem nahlásil náhlý zvýšený úhyn drůbeže v jedné ze tří hal,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.
V chovu ihned přijali předběžná opatření k zamezení šíření nákazy. SVS se ve spolupráci s hasiči připravuje k utracení drůbeže. Kolem ohniska budou vymezena uzavřená pásma a v nich přijata mimořádná veterinární opatření, dodal Majer.
Ohnisko na Tachovsku je letošním devatenáctým, od začátku prosince jde o devátý výskyt. V celém Česku je od 14. prosince zakázán kvůli ptačí chřipce venkovní chov drůbeže. Chovatelé tak musí ptactvo umístit do budov. Výjimku mají chovatelé holubů a běžců, jako jsou třeba pštrosi.
Pokud není trvalé přemístění ptáků do budovy možné, musí chovatelé maximálně omezit kontakt drůbeže s volně žijícími ptáky. Nařídila to SVS, protože počet ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v zemi roste.
Evropa zažívá nejničivější šíření ptačí chřipky
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) minulý týden uvedl, že Evropa už déle než rok prochází nejničivější epidemií ptačí chřipky v historii. V nakažených chovech bylo vybito přes 50 milionů kusů drůbeže a se začátkem zimy se intenzita viru zdvojnásobila. Bilance utracených ptáků navíc nezahrnuje preventivní vybíjení zdravých zvířat v okolí ohnisek nákazy.
Od loňského října do letošního září se virus ptačí chřipky vyskytl ve 37 evropských zemích. Rozšířil se už také do Severní Ameriky a objevil se i v Ekvádoru, který začátkem prosince aktivoval plán na ochranu volně žijících ptáků na Galapágách.
Dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR objevili dosud veterináři závěrem loňského roku ve velkochovu drůbeže v Libotenicích na Litoměřicku, kde bylo skoro 190 000 kusů drůbeže.
Nákaza subtypem H5N1 se tam objevila 22. prosince, o den později byla potvrzena. Likvidace začala po Vánocích a trvala do 1. ledna. Zničeno bylo také skoro 1,7 milionu kusů vajec.
Následovala mechanická očista a závěrečná dezinfekce. Drůbežárna zůstává prázdná, první slepice se do hal vrátí nejspíš začátkem příštího roku. Firma neměla na nákup kuřic po náročné likvidaci a dezinfekci peníze. Ztráty převyšují desítky milionů korun.
Ptačí chřipka v Česku:- Virus vysoce patogenní ptačí chřipky, který je za určitých okolností přenosný na člověka, se v českém chovu drůbeže poprvé objevil 20. června 2007, a to u uhynulých krocanů v Tisové na Orlickoústecku. Šlo o první případ u hospodářsky chovaných ptáků, ve volné přírodě se v ČR nemoc objevila již v březnu 2006 u Hluboké na Vltavou, poté bylo zaznamenáno dalších 13 výskytů, vždy u volně žijících labutí. Již tehdy ptačí chřipka způsobila chovatelům na jihu Čech a Moravy až milionové ztráty, obvyklí zákazníci od nich nechtěli zvířata vykupovat. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171 000 kusů drůbeže ve velkochovech.
- Veterináři v roce 2017 zakázali v Česku kvůli ptačí chřipce chov ptactva v komerčních chovech venku ve volném výběhu, a to pod hrozbou dvoumilionové pokuty. K 23. červnu Státní veterinární správa vyhlásila ČR za zemi bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE).
- Znovu veterináři ptačí chřipku objevili začátkem roku 2020. V roce 2020 byla potvrzena dvě ohniska, veterináři tehdy museli vybít přes 137 000 ptáků. Z toho v komerčním chovu ve Slepoticích na Pardubicku bylo utraceno 7 000 krocanů a 130 000 brojlerů. V červenci 2020 OIE oficiálně uznala ČR za zemi bez ptačí chřipky. O půl roku později se ptačí chřipka vrátila. Nejprve byla potvrzena u dvou uhynulých labutí na rybníku na Písecku, ještě do konce loňského ledna se objevilo ohnisko v malochovu drůbeže na Táborsku a choroba se dále rozšířila. Na konci března 2021 zasáhla ptačí chřipka chov slepic v Kosičkách na Královéhradecku, kde muselo být utraceno přes 170 000 slepic.
- Loni v červenci sice ČR zažádala o uznání statusu země bez výskytu ptačí chřipky, který získala 1. září, ovšem tato situace nevydržela dlouho, už koncem září se zhruba po čtyřech měsících ptačí chřipka v ČR znovu prokázala. V říjnu veterináři opět zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem. Kvůli ptačí chřipce bylo loni utraceno 330 000 kusů drůbeže, Kromě zvířat bylo loni v Česku podle dat ministerstva zemědělství zlikvidováno také zhruba 2,35 milionu násadových vajec a 2,6 milionu konzumních vajec.
- Letos bylo v ČR do května postupně vyhlášeno deset ohnisek ptačí chřipky. První dvě se objevila v malochovech 4. ledna na Znojemsku a na Lounsku. Dalších osm ohnisek bylo v komerčních chovech i v neevidovaných malochovech. Naposledy bylo ohlášeno ohnisko ptačí chřipky 14. dubna v obci Plánice na Klatovsku. V květnu se Česko opět stalo oficiálně zemí bez výskytu ptačí chřipky. Ministerstvo za rok 2021 a letošní rok dohromady vyplatilo k letošnímu červnu kompenzace za více než 196 milionů korun.
- Počátkem letošního prosince veterinární správa oznámila, že se ve velkochovu kachen firmy Mavela Dynín ve Frahelži na Jindřichohradecku objevila ptačí chřipka. Veterináři s hasiči tam zlikvidovali 15 000 kachen. Bylo to největší ohnisko nákazy, jaké v Jihočeském kraji kdy bylo. Od té doby bylo v Česku potvrzeno osm dalších ohnisek ve velkochovech a malochovech drůbeže. Ptačí chřipka se v pátek 30. prosince potvrdila ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku.
- Státní veterinární správa (SVS) od 14. prosince zakázala v celém Česku kvůli ptačí chřipce venkovní chov drůbeže. Chovatelé tak musí ptactvo umístit do budov. Výjimku mají chovatelé holubů a běžců, jako jsou třeba pštrosi. Pokud není trvalé přemístění ptáků do budovy možné, musí chovatelé maximálně omezit kontakt drůbeže s volně žijícími ptáky.
|
