„Ve veřejném prostoru vznikla mylná interpretace, že konsolidační balíček navrhuje zrušit zaměstnanecké benefity. Tak to není. Návrh konsolidačního balíčku ve znění komplexního pozměňovacího návrhu vládní koalice ve výčtu existujících benefitů pro zaměstnance nic neškrtá, pouze omezuje osvobození od daně celkové výše benefitů na polovinu průměrné mzdy,“ vysvětlila pro MF DNES mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.
Zcela stranou tohoto omezení zůstane podpora penzijního spoření a stravenek, u nichž systém daňové uznatelnosti funguje jinak než u ostatních zaměstnaneckých benefitů. U nich bude platit stejný systém zvýhodnění, který platí doposud.
Vyjádření Ministerstva financí ČR„Všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, budou od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance osvobozeny do výše poloviny průměrné mzdy. Penzijního spoření se změny navržené v konsolidačním balíčku netýkají, ty zůstanou nadále zvýhodněné stejně. U příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance dochází ke sjednocení podmínek pro osvobození takového příspěvku, tj. bez ohledu na jeho formu,“ uvádí Petra Vodstrčilová, mluvčí resortu. Benefity, které zaměstnanec nebude danit ani potom, co bude změna schválena v rámci konsolidačního balíčku:
Zdroj: MF ČR |
Je to málo, tvrdí firmy
Limit pro benefity je odvozen od poloviny průměrné mzdy dva roky nazpět, navíc navýšené o přepočítací koeficient pro daný rok. To znamená, ze pro příští rok bude strop odvozen od výše průměrné mzdy za rok 2022,“ doplnil na dotaz MF DNES poslanec Jiří Havránek (ODS).
Při stanovení daňově uznatelného limitu se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu. Podle jeho měření činila v roce 2022 průměrná mzda 40 232 korun, polovina z této částky tak bude roční limit na daňovou uznatelnost u benefitů. To je ale podle Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR) málo. „Polovina průměrné měsíční mzdy představuje čtyři procenta průměrné roční mzdy. A to zaměstnancům v řadě případů nestačí,“ uvedla Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR.
Limit je nízký i podle Víta Jáska z Unie zaměstnavatelských svazů ČR jsou limitem ohroženy například příspěvky na předškolní vzdělávání. „Když vláda benefity tímto způsobem omezí, tak na ni může být kladen tlak, aby dané věci financovala ze svého rozpočtu. Benefit má přitom tu výhodu, že stát v rámci daňové úlevy přispívá z nějakých 25 procent. Když ale například v případě školek na něj bude naléháno, aby zvýšil jejich dostupnost, tak za ním náklady půjdou ze sta procent,“ uvedl Jásek s tím, že podobné riziko vidí i u benefitů týkajících se zdravotnictví.
Svaz průmyslu a dopravy ČR pak upozornil, že s hlídáním limitu zaměstnavatelům vznikne nová administrativa. „Sledování limitu a oceňování hodnoty nepeněžního plnění je poměrně složité a pro firmy bezpochyby další administrativa,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že odhadovat, jak konkrétně budou na zastropování daňové uznatelnosti benefitů firmy reagovat, není vůbec snadné. „Lze ale očekávat, že některé firmy benefity omezí,“ uvedl.
Navázat benefity na průměrnou mzdu je správné, hájí úsporný balíček Stanjura |
Také podle Ladislava Minčiče, tajemníka Hospodářské komory ČR, je v tomto ohledu důležité, aby novinka firmám nepřinesla přílišnou administrativu. „Jedná se o to, aby jeho kalkulace celkového limitu nebo jeho dodržování nebyly spojeny s příliš náročnou administrativou. To by totiž mohlo být pro firmy odrazující,“ varuje Minčič.
Ten také upozornil, že benefity jsou pro zaměstnavatele jednou z možností, jak získat zaměstnance, kterých je na trhu nedostatek. Kompenzovat jejich omezení mohou vyšší mzdou, to by ale mohlo zpomalit ustupování inflace. „Pokud by zaměstnavatelé mezi sebou museli bojovat růstem mezd bez provázanosti s efektivitou práce, tak je to proinflační,“ vysvětlil.
V zásadě se ale odborníci shodují na tom, že byť osekané, ale zachované zvýhodnění benefitů je vstřícný krok. Nikdo totiž moc nečekal, že by vláda ustoupila úplně a ponechala původní stav.
„Benefity jsou proto především pro pracovníky s průměrnou a méně než průměrnou mzdou důležitou součástí odměny. Lze čekat, že v případě, kdy by byly benefity zdaněny, přejde většina firem k jejich zrušení a ne všichni zaměstnavatelé by rozpočet plně převedli zaměstnancům do mzdy,“ uvedl Jaroslav Sůsa, senior manažer daňového týmu poradenské společnosti RSM, s tím, že benefity v Česku využívají asi tři miliony lidí.
Změna je součástí konsolidačního balíku, který má za cíl dostat veřejné finance zpátky do formy. Pokud projde legislativním procesem bez úprav, začne platit příští rok.
