Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu obsahuje podle Pirátů dva velmi problematické články. Článek 11 doporučuje členským státům zavést daň z odkazu, který vydavatelům umožní vyžadovat poplatek za pouhý odkaz nebo náhled na článek.
„Článek 11 má zajistit to, aby platformy typu Google News, Facebook, Twitter nebo i český Seznam přinášející odkazy s náhledy článků platily vydavatelům poplatek,“ řekl v nedělí na happeningu poslanec Tomáš Martínek (Piráti).
Ať se Google a Facebook podělí s médii o příjmy z reklam, velí europoslanci |
Podle něj by se však nejspíš snížil zisk samotných vydavatelství, pokud by se tyto velké platformy rozhodly odkazy například na zpravodajské servery nezveřejňovat. Na druhou stranu náklady na tvorbu obsahu nesou vydavatelé, většinu příjmů ze související internetové reklamy spolykají technologické firmy, jako jsou zmiňovaný Google nebo Facebook.
V některých zemích EU již proběhly individuální pokusy, jak problematiku řešit. V Německu zástupce tamních vydavatelů tiskovin (VG Media) usiloval o zpoplatnění odkazů ve vyhledávačích. Když ale Google pohrozil, že nebude na příslušná média odkazovat vůbec, vydavatelé se zalekli a ustoupili od svých požadavků. Ukázalo se tak, že ani země velikosti Německa na internetové obry sama nestačí. Proto se nyní politici snaží nastavit pravidla pro celou Unii. Europarlament by měl směrnici projednávat zhruba v polovině září.
Piráti na straně digitálních gigantů
Unie vydavatelů má za to, že Piráti obdobnými protesty zvedají hlasy proti zlepšení autorské ochrany interpretů, skladatelů, producentů filmového nebo televizního obsahu, ale také proti všem vydavatelům a nakladatelům. „Vědomě tak nadále podporují zájmy technologických gigantů - společností Google, Facebook a dalších digitálních platforem,“ uvedl výkonný ředitel Unie Václav Mach.
„Článkem 11 vůbec není postiženo užití vydavatelského obsahu pro osobní potřebu. Nejedná se tedy o žádnou „daň z odkazu“, jak se snaží odpůrci práva vydavatelů záležitost simplifikovat, aby se zalíbili široké veřejnosti,“ doplnil Mach.
V minulosti návrh podpořil například europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Evropská úprava autorského práva podle něj „ustrnula někde kolem roku 2000 na technologiích jako je satelitní nebo kabelové vysílání“, ale na šíření děl chráněných autorskými právy připravena není. „A právě to je cílem této směrnice - tedy přizpůsobit právo internetovému prostředí,“ řekl na začátku července Svoboda. Podle něj nelze vyloučit, že směrnice v některých oblastech může představovat určitá omezení proti současnému stavu. „Nejde ale o cenzuru,“ zdůraznil.
Kdo bude kontrolovat obsah?
Článek 13 pak podle Pirátů představuje ještě větší riziko a nutí poskytovatele služeb, jako je Google nebo různá diskusní fóra, kam lze ukládat data, k aktivní kontrole souborů oproti centrální databázi autorských děl. Tento požadavek podle nich v podstatě předpokládá zavedení automatizovaných filtrů, které si malé firmy nebudou moci dovolit zprovoznit.
Fake news neumíme definovat. Stát by neměl cenzurovat zprávy, říká expertka |
Výklad navrhované směrnice Piráty a dalšími kritiky je podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha nepravdivý. Ve stávajícím návrhu je totiž uvedeno, že kontrola by probíhala způsobem, který je přiměřený a účinný, přičemž se mimo jiné zohlední povaha služeb, dostupnost technologií a jejich účinnost s ohledem na technologický vývoj. Návrh by tudíž měl zohledňovat možnosti menších společností. Reforma podle Macha usiluje o nastolení rovnováhy mezi zájmy všech stran zapojených do hodnotového řetězce na internetu.
Nedělní demonstrace v Praze byla součástí happeningu, který Piráti k tematice evropské směrnice uspořádali na celoevropské úrovni. V minulosti své sympatizanty například vyzvali k hromadnému zasílání emailů evropským poslancům. V nich kritizovali výše zmíněné body směrnice o autorském právu.
